Článek
Podle webu České astronomické společnosti je Horálkův snímek ze Slovenska dosud 65. fotografií nějakého českého autora, kterou NASA ocenila.
Kometa 12P/Pons-Brooks se do blízkosti slunce vrátila po 70 letech. Do poloviny dubna ji lze pozorovat malými dalekohledy na tmavé obloze daleko od měst a také amatérsky fotografovat. Kometa je známá svými častými zjasněními, která způsobují výbuchy v jejím tělese. Po obloze projde souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana.
· Aktuální polohu tělesa nám odhalí web In the Sky.net.
Kometa se konkrétně v následujících týdnech postupně přesune směrem k souhvězdí Berana, kde bude pozorovatelná od 27. března až do 19. dubna. Svou viditelnost na naší obloze „zakončí“ ve světle soumraku nad západním obzorem v souhvězdí Býka, v němž se také vytratí z našeho dohledu.
Večerní obloha volá. Nepropásněte v březnu a dubnu vybuchující kometu 12P/Pons-Brooks
V tuto chvíli dosahuje jasnosti 6. magnitudy a v následujících týdnech by měla zjasnit až na 4,5 magnitudy. Na tmavé obloze daleko od měst by ji zkušení pozorovatelé měli najít jako slabou skvrnu i pouhým okem.
Galaxie stomiliardkrát dále než kometa
Co se týká Horálkovy aktuálně oceněné fotografie, právě kometa a galaxie v Andromedě (spirální galaxie známá též pod označením M31) jsou na snímku z louky nedaleko Revúce na Slovensku zachycené. V době snímání byly oba objekty nízko nad severozápadním obzorem.
Zatímco kometa v době focení ležela od Země 1,7 astronomické jednotky (asi 250 milionů kilometrů), galaxie od nás leží řádově stomiliardkrát dále.
Horálek chtěl původně fotit z obce Telgárt na Slovensku. Obloha tam ale byla zatažená. Na pořízení několika záběrů měl pouze dvě hodiny, proto se rozhodl jet na jih.
„Když jsem konečně dojel do Revúce, obloha se projasnila, ale tuto lokalitu jsem vůbec neznal, takže jsem jen těžko hledal místo s výhledem ke kometě. Nakonec, když už jsem to vzdával a vracel se zpět, objevila se přede mnou napravo cesta na pole. Tak jsem na ni najel, otevřel dveře a koukám, že mám perfektní výhled,“ popsal.
„Až na snímcích jsem zjistil, že kompozice je vlastně moc pěkná, se vzdáleným stromem a mlhou osvětlenou projíždějícími auty,“ dodal.
Kometa je na fotografiích mnohem výraznější než při pozorování očima. Jednak ji fotografové snímají daleko od oblastí se světelným znečištěním z měst, kde je obloha kontrastnější a kometa i s jejím ohonem lépe na snímcích vynikne.
Dále jsou fotoaparáty v noci mnohem citlivější než lidské oči, a to jak na barvy, tak i na jas slabších objektů.
Objev komety 12P/Pons-Brooks
Kometu 12P/Pons-Brooks objevil 12. července 1812 francouzský astronom Jean-Louis Pons (1761–1831). Nezávisle na tom byla kometa později nalezena i dalšími astronomy a měsíc po objevu, 13. srpna 1812, již byla pozorovatelná pouhýma očima. Do konce srpna toho toku byl hlášen ohon dlouhý o délce dvou stupňů. Krátce po jejím objevu bylo zjištěno, že kometa je periodická.
Německý astronom Johann Franz Encke (1791–1865), rovněž objevitel komet, určil definitivní dráhu komety s periodou 70,68 roku. Předpověděl tak návrat komety v letech 1883–84.
Druhé jméno ve svém názvu kometa nese po britském astronomovi Williamu Robertu Brooksovi (1844–1921), který ji znovuobjevil 2. září 1883 a určil, že jde o kometu objevenou Ponsem v roce 1812.
Toho roku kometa prošla velmi výrazným výbuchem a skokově zjasnila v nocích 21.–23. září 1883 až patnáctkrát (z 11. magnitudy na 8. magnitudu).
Zpětně se také ukázalo, že kometu pravděpodobně pozorovali čínští astronomové v letech 1385 a 1457 a možná i v letech 1313 a 1668, či dokonce v září roku 245 n. l. – není to však definitivně potvrzeno.
Planktonový úplněk
Tento týden v pondělí NASA zveřejnila i další Horálkův snímek - čili astronomický snímek dne NASA českého původu číslo 66 - a to fotografii jménem „Planktonový úplněk“, kterou pořídil před rokem na Maledivách.
Na záběru můžeme pozorovat mj. záři úplňku. Téměř svislý sestup Měsíce v úplňku je důsledkem toho, že se pozorovatel nachází v blízkosti zemského rovníku. Při západu Měsíce vzduch a aerosoly v zemské atmosféře přednostně rozptylují modré světlo, takže se Slunce odrážející Měsíc jeví u obzoru načervenalý. Neobvyklá záře pak pochází z bioluminiscenčního planktonu. Předpokládá se, že tito mikroskopičtí tvorové září modře, aby překvapili a odradili predátory, uvádí Česká astronomická společnost na webu s odkazem na informace od NASA.
Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture of the Day, APOD) vyhlašuje od roku 1995. Je jedním z nejuznávanějších ocenění svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny.