Článek
Upozornila na to tento týden americká zpravodajská stanice CNN. Agentura Reuters k tomu zveřejnila i video (výše).
Čtyřicetiletý pacient trpící srdečním selháním dostal implantát v listopadu loňského roku při operaci v nemocnici Sv. Vincenta v Sydney. V únoru ji opustil a jako první na světě měl tento implantát mimo lékařské zařízení.
Titanové srdce mu umožnilo ve zdraví přečkat do úspěšné transplantace začátkem tohoto měsíce a podle vyjádření nemocnice, společnosti BiVACOR stojící za umělým srdcem a Univerzity Monash v australském Melbourne se dobře zotavuje.
Titanové srdce australské společnosti BiVACOR je unikátní v absenci jakýchkoli ventilů či mechanických ložisek náchylných k opotřebování. Má pouze jednu pohyblivou součást, a to magneticky uchycený rotor.
Studie v USA
Lékaři už zařízení úspěšně implantovali pěti pacientům ve Spojených státech v rámci studie proveditelnosti amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Prvním z nich se stal 58letý muž v posledním stadiu srdečního selhání, který díky titanovému srdci přečkal osm dní do transplantace.
„V průběhu následující dekády se umělá srdce stanou alternativou pro pacienty, kteří nemohou čekat na srdce od dárce, nebo pokud srdce zkrátka nejsou dostupná,“ řekl Chris Hayward z australského ústavu Victor Chang Cardiac Research Institute, podle nějž je titanové srdce pro pacienty se srdečním selháním přelomové.
Implantát australského pacienta byl prvním z programu Artificial Heart Frontiers zmíněné univerzity z Melbourne.
Cílem iniciativy za 50 milionů australských dolarů (asi 724 milionů Kč) je vyvinout a dostat na trh tři zařízení pro pacienty se srdečním selháním.
Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve světě a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na jejich následky ročně zemře okolo 18 milionů lidí.
Za připomenutí stojí, že prvním pacientem s biokompatibilním umělým srdcem v Česku se v roce 2017 stal 58letý muž, kterého upoutalo na nemocniční lůžko oboustranné těžké srdeční selhání.
