Hlavní obsah

Astronomy zaskočila nejstarší černá díra

Vědci objevili ve vesmíru obrovský objekt. Považují ho za dosud nejstarší detekovanou černou díru – vznikla totiž pouhých 470 milionů let po tzv. velkém třesku. Zjištění z dat vesmírného dalekohledu Jamese Webba a rentgenové observatoře Chandra tak potvrzují, že již na počátku vesmíru existovaly supermasivní černé díry.

Vědci objevili nejstarší černou díru z doby 470 milionů let po velkém třeskuVideo: NASA/CXC/A. Hobart/SAO/Ákos Bogdán/ESA/CSA/STScI/L. Frattare & K. Arcand, AP

Článek

Vzhledem k tomu, že vesmír je podle odborníků starý 13,7 miliardy let, činí stáří této černé díry v galaxii pojmenované UHZ1 zhruba 13,2 miliardy let.

Ještě více ohromující pro vědce je, že tato černá díra je vskutku ohromná: 10krát větší než superhmotná černá díra Sagittarius A* v centru naší galaxie Mléčné dráhy, upozorňuje agentura AP s odkazem na informace od amerického vesmírného úřadu NASA. (Sagittarius A* se nachází 26 tisíc světelných let od Země a podle výpočtů má hmotnost čtyř milionů Sluncí – pozn. red.).

Nová zjištění zveřejněná v pondělí 6. listopadu v odborném časopise Nature Astronomy tedy potvrzují dosavadní teorie, že „na úsvitu vesmíru existovaly supermasivní černé díry“.

Šok pro astronomy. Teleskop Jamese Webba odhalil galaxie, které neměly existovat

Věda a školy

I tak ale vědce překvapuje, že nově objevené černé díře stačilo „jen“ 470 milionů let od velkého třesku, aby dosáhla svých rozměrů.

Po spojení galaxií prostor ovládla černá díra

Podle hlavního autora studie Ákose Bogdána z Harvard-Smithsonianského centra pro astrofyziku se experti domnívají, že hmotnost dané černé díry odpovídá hmotnosti všech hvězd v hostitelské galaxii „z 10 až 100 procent“.

ESA zveřejnila první barevné snímky vesmíru z mise Euclid. Jsou mimořádně ostré

Věda a školy

Astronomové věří, že černá díra vznikla z kolosálních mračen plynu, která se zhroutila v galaxii sousedící s hvězdami. Obě galaxie poté splynuly v jednu galaxii UHZ1 a „vládu“ převzala černá díra.

Teleskop Jamese Webba a observatoř Chandra během minulého roku pomyslně spojily své síly, aby provedly pozorování. Výzkumníci pak jejich data zkombinovali a potvrdili. Jedná se o kombinaci rentgenových paprsků Chandry, operující na oběžné dráze, a dat infračerveného spektra poskytnutých Webbem, který pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.
Oba vesmírné dalekohledy použily techniku zvanou gravitační čočka ke zvětšení oblasti vesmíru, kde se nachází tato galaxie UHZ1 a její černá díra. Dalekohledy využily světlo z mnohem bližší kupy galaxií, asi 3,2 miliardy světelných let od Země, ke zvětšení UHZ1 a její černé díry.

Profesor tvrdí, že vesmír může být dvakrát starší, než jsme si dosud mysleli

Věda a školy

Astrofyzici zkoumají tajemná vlákna poblíž centra Mléčné dráhy

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám