Článek
Úkaz poprvé zaznamenaly teleskopy Pan-STARRS na observatoři Haleakala na havajském ostrově Maui již v únoru 2016, výsledky svého bádání představili vědci nyní.
Nevídané supernově s katalogovým označením SN2016aps předcházelo spojení dvou obřích hvězd, přičemž každá z nich byla 50krát větší než Slunce.
Zhruba 1000 let před explozí se obě vesmírná tělesa spojila do jedné masivní hvězdy, při následném výbuchu se uvolnilo více energie, než jak tomu bývá u jiných doposud zaznamenaných supernov.
Pětsetkrát jasnější než běžné supernovy
Podle amerického astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge v Bostonu, který se na studii podílel, byla dokonce až 500krát jasnější než běžné supernovy.
„Při této události bylo vyzářeno konkrétně asi pětkrát více energie, než je celková energie uvolněná při ‚běžném' výbuchu supernovy. Z této celkové energie uvolněné při běžném výbuchu supernovy je ale jen asi jedno procento uvolněno formou světla, které můžeme detekovat optickými dalekohledy. Událost tedy skutečně vyzářila asi 500krát více světla než běžná supernova,” upřesnil pro Novinky Václav Glos z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se na výzkumu nepodílel.
Astronomové zachytili dosud největší explozi ve vesmíru. Může za tím být obří černá díra
Podle modelu prezentovaného v odborném časopise Nature Astronomy se předpokládá, že celková energie vyzářená formou světla z tohoto objektu tvořila až polovinu celkové uvolněné energie daného výbuchu.
„Zjistili jsme (během čtyřleté studie), že supernova byla neobyčejně jasná kvůli silné kolizi sutin s plynným obalem hvězd,” uvedl astrofyzik Matt Nicholl z univerzity v anglickém Birminghamu a vedoucí autor studie.
Čím vzdálenější věci jsou, tím hlouběji do minulosti se díváme
Hvězdy zanikají několika různými způsoby v závislosti na jejich velikosti a dalších vlastnostech. Když masivní hvězda (taková, která má osmkrát větší hmotnost než Slunce) spotřebuje veškeré své palivo, vychladne a její jádro kolabuje. Nárazová vlna vyvolaná kolapsem září tak jasně, že její jas dokáže zastínit i celé galaxie.
Tak masivní hvězdy jako ta, jejíž explozi vědci pozorovali, se podle Nicholla pravděpodobně častěji vyskytovaly v rané historii vesmíru. „Povaha těchto hvězd je jednou z velkých otázek astronomie,” poznamenal astrofyzik.
„V astronomii platí, že čím vzdálenější věci jsou, tím hlouběji do minulosti se díváme. Možná se tedy podaří zahlédnout jedny z prvních hvězd, pokud explodují podobně jako tato hvězda. Teď už víme, co máme hledat,” uzavřel Nicholl.
