Článek
Nejnovější údaje od Centra pro výzkum objektů v blízkosti Země (CNEOS), které spadá pod americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), tak prakticky činí srážku tělesa 2024 YR4 s naší planetou nereálnou.
Ani náraz by nezměnil oběh Měsíce kolem Země
Jak upozornila zpravodajská stanice BBC, daný asteroid se tedy přiblíží zřejmě blíže k našemu Měsíci než k Zemi. Podle stávajících výpočtů NASA existuje dokonce 3,8procentní pravděpodobnost, že 22. prosince 2032 kolem 16:19 našeho času planetka narazí právě do Měsíce, napsala BBC v jiném článku.
#Asteroid 2024 YR4, once feared to hit Earth, now has a 3.8% chance of impacting the moon. This potential event offers a unique opportunity for scientific observation and planetary #Defense insights. https://t.co/OVyLt1BeOO
— Phys.org (@physorg_com) April 3, 2025
Přepočet byl založen na informacích z více dalekohledů, včetně vesmírného dalekohledu Jamese Webba. „Stále existuje 96,2procentní šance, že asteroid Měsíc mine,“ konstatovala nicméně NASA ve svém prohlášení, včetně toho, že i kdyby asteroid na Měsíc dopadl, nezměnilo by to oběžnou dráhu Měsíce kolem Země.
Pravděpodobnost nárazu do Měsíce bude nadále upřesňována dalšími pozorováními.
„Zabiják měst“
Za zmínku rovněž stojí, že infračervená pozorování od Webbova teleskopu také pomohla zúžit odhad velikosti asteroidu na 53 až 67 metrů.
Vědci dále asteroid zkoumají, aby přesně zjistili jeho velikost, tvar, složení a také to, odkud vlastně do blízkosti dráhy naší Země kolem Slunce přiletěl, tedy kde se nacházela jeho původní oběžná dráha. Využili k tomu Keckovu observatoř na Havaji.
Asteroid bude pravděpodobně dále nutno sledovat, jestli nějaká další gravitační porucha, tj. případné ovlivnění jinými tělesy, opět jeho dráhu v budoucnosti neovlivní.
Podle poslední studie, která má být brzy oficiálně publikována v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters, činí průměr asteroidu asi 60 metrů, s nepřesností ±7 metrů. Jak vyplývá z webu NASA, jeho případný dopad na povrch Země by mohl teoreticky vyvolat katastrofu – zničení města s průměrem několika desítek kilometrů (proto se podobným asteroidům přezdívá „zabijáci měst“). Následky by byly zhruba podobné účinkům tunguské katastrofy z roku 1908.
Tunguská událost, tunguský meteorit, tunguská katastrofa či záhada byla událost, která se odehrála 30. června 1908 v odlehlé oblasti Tunguska na Sibiři. Exploze, jejíž důvod není dosud jasně vysvětlen, avšak připisuje se dopadu asteroidu, byla tisíckrát silnější než bomba svržená během 2. světové války na Hirošimu. K explozi došlo ve výšce asi šesti kilometrů nad zemským povrchem a následná tlaková vlna pokácela stromy v oblasti o průměru asi 50 kilometrů.
Parametry asteroidu jakožto fyzického tělesa
Asteroid 2024 YR4 je vesmírným „skaliskem“ o průměru asi 60 metrů. Vypadá velmi neobvykle – přibližně jako velký hokejový puk, který se otočí kolem své osy jednou za 20 minut. Směr jeho otáčení je navíc tzv. retrográdní, tj. že se asteroid otáčí proti směru svého oběhu kolem Slunce.
„2024 YR4 má zploštělý, nepravidelný tvar a má hustotu pevné horniny,“ uvedl v prohlášení, ze kterého citoval list The Independent, vedoucí zmíněné studie Bryce Bolin.
„Tento fakt je poměrně nečekaný, protože se předpokládá, že většina asteroidů má velmi nepravidelný tvar jako brambora nebo vypadají spíše jako káča než plochý disk,“ dodal.
Nejnovější studie naznačila, že asteroid mohl být soudržným balvanem, který kdysi „seděl“ na povrchu jiné, mnohem větší planetky pokryté sutinami. Asteroid nyní patří do skupiny Apollo, což znamená, že jeho dráha kříží dráhu Země a jeho oběžná doba kolem Slunce je delší než jeden rok.
Výzkumníci si kolizi s Měsícem přejí
V případě 2024 YR4 by se jednalo o jeden z největších asteroidů v nedávné historii, který by mohl potenciálně zasáhnout Měsíc. Astronomové proto chtějí studovat, jaký kráter by po dopadu asteroidu této velikosti a tohoto složení případně vznikl (vzniklý měsíční kráter by mohl mít v průměru asi 500 až 2000 metrů).
„Informace o fyzických vlastnostech tohoto asteroidu jsou důležité pro plánování úsilí o zmírnění jeho případného dopadu na Zemi, pokud by to bylo nutné,“ řekl Bolin. Mnoho vědců doufá, že asteroid do Měsíce narazí, protože by nám to mohlo poskytnout cenná data pro přípravu budoucích operací planetární obrany.
Povrch Měsíce je posetý krátery, které v minulosti vytvořily dopadající asteroidy a komety. Nový dopad asteroidu na Měsíc, i když nepravděpodobný, by nám mohl nabídnout vzácnou příležitost pozorovat kolizi i její následky v reálném čase.
Mark Burchell, profesor kosmických věd na univerzitě v Kentu, řekl serveru New Scientist, že kolize asteroidu 2024 YR4 s Měsícem by byla „skvělým experimentem a perfektní pozorovací příležitostí“. „Záblesk vzniklý při dopadu bychom viděli i na Zemi, a to i menšími dalekohledy, možná i pomocí triedrů,“ zmínil.
Kosmický dalekohled Jamese Webba bude asteroid pozorovat ještě asi do konce dubna 2025 a pak v první polovině roku 2026, aby mohly být provedeny další analýzy, jak píše The Independent.
Planetka se k Zemi vrátí v roce 2028, což poskytne vědcům příležitost k dalším podrobnějším pozorováním.
Vědci odhalili překvapivý původ asteroidu 2024 YR4
Asteroid, směřující k potenciální srážce s Měsícem, pravděpodobně pochází z pásu asteroidů, které se pohybují v blízkosti Jupiteru, což je dost nečekané. Zatím nám nebylo známo, že by tato oblast „vysílala“ ve větším měřítku do vnitřní části Sluneční soustavy asteroidy, posléze křižující dráhu Země. Jak k tomuto závěru vědci dospěli?
Provedli analýzu toho, jak hornina tvořící asteroid absorbuje sluneční světlo a vyzařuje energii zpět do vesmíru ve formě tepla. Díky tomu zjistili, že je bohatá na křemičitany. To naznačuje, že 2024 YR4 „s největší pravděpodobností“ vznikl v hlavním pásu asteroidů Sluneční soustavy, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem.
Asteroid byl pravděpodobně vytlačen na svou současnou eliptickou oběžnou dráhu zasahující do blízkosti Země vlivem gravitačních interakcí s Jupiterem. Svůj vliv mohly mít i „gravitační“ rezonance, fungující mezi různými částmi pásu asteroidů. S tímto procesem zřejmě souvisí i urychlení jeho rotace.
Zatím se srážek s planetkami nemusíme bát
Nové objevy nám pomohou zlepšit pochopení rizik kolizí mezi naší planetou a většími tělesy, které křižují její oběžnou dráhu kolem Slunce. Od konce roku 2024, kdy byl 2024 YR4 poprvé spatřen dalekohledem systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) v chilské poušti Atacama (objev přišel pouze dva dny po jeho nejbližším přiblížení k Zemi, které nastalo 25. prosince 2024 ve vzdálenosti přibližně 828 800 kilometrů), desítky dalších malých objektů proletěly oblastí mezi Zemí a Měsícem.
Další a ještě menší pravděpodobně zasáhly Zemi, nebo shořely v její atmosféře, ale zůstaly bez povšimnutí. Astronom Andy Rivkin z Johns Hopkins University to okomentoval následovně: „Očekáváme, že v nadcházejících letech bude nalezeno více možných impaktorů, protože začnou fungovat citlivější programy, jejichž cílem je vyhledávání asteroidů.“
Odborníci se shodují, že náš systém varování před blízkými asteroidy funguje poměrně dobře – a navíc se bude dále zlepšovat.
