Astronomové poprvé objevili zelenou hvězdu

Objekt s označením WD J1330+6435 leží v souhvězdí Draka přibližně 280 světelných let od Země. Podle agentury Reuters jde o takzvaného bílého trpaslíka, neboli mimořádně hustý pozůstatek hvězdy, která spotřebovala své jaderné palivo a odvrhla vnější vrstvy. Podobný osud jednou čeká i Slunce.

Barva hvězd závisí především na teplotě. Chladnější vypadají oranžově až červeně, hvězdy podobné Slunci bíle a nejžhavější namodrale. Zelená mezi barvami obvykle chybí, i když většina běžných hvězd zelené světlo vyzařuje. To se ale mísí s ostatními barvami, a hvězdy tak získají jiný odstín.

Tým vědců z univerzity v anglickém Warwicku zjistil, že na povrch WD J1330+6435 dopadaly úlomky hornin z planet a planetek, které kolem něj kdysi kroužily, a do jeho atmosféry se tak dostalo velké množství sodíku a vápníku.

Za běžných podmínek sodík pohlcuje určitou úzkou oblast oranžového světla. V husté atmosféře bílého trpaslíka se ale jeho atomy neustále srážejí s atomy helia. Sodík pak pohlcuje mnohem širší část světelného spektra, včetně žluté, oranžové a části červené. K výslednému zelenému zbarvení s lehce žlutavým nádechem přispívá také absorpce fialové části spektra vápníkem.

„Představte si, že stojíte na nějaké planetě a díváte se nahoru na zelenou hvězdu. Působí to jako scéna ze sci-fi,“ uvedl k tomu vedoucí výzkumu Mark Hollands v tiskové zprávě univerzity.

Pravdou ovšem je, že spatřit zelenou hvězdu přímo na obloze nelze. Bílí trpaslíci jsou totiž příliš vzdálení a malí na to, aby bylo možné jejich skutečné zbarvení takto pozorovat. Vědci proto využili rozbor světla, které k nám od hvězd přichází.

Rozložili jej na jednotlivé složky a pomocí počítačových modelů pak vypočítali, jakou barvu bychom viděli, kdybychom se k těmto hvězdám mohli dostatečně přiblížit.

Výzkum publikovaný minulý týden v odborném časopise RAS Techniques and Instruments zároveň ukázal, že atmosféra bílých trpaslíků dokáže připravit i další překvapení. Hvězdy s větším množstvím uhlíku mohou mít růžový či fialový odstín, zatímco jiné mohou zářit nažloutle nebo světle modře.

„Je to velmi podobné míchání barev na malířské paletě. Umělci začínají s několika základními barvami, které míchají dohromady, aby vytvořili jakoukoli barvu, kterou pro svůj obraz potřebují. Pokud z této směsi některou z barev odeberete, výsledný odstín se změní,“ doplnil pro Reuters astrofyzik Boris Gänsicke.

Neobvykle zbarvení bílí trpaslíci jsou ale přesto podle odborníků spíše výjimkou. Ze 151 blízkých bílých trpaslíků, které zkoumali, jich mělo neobvyklou barvu pouze pět. Většina skutečně odpovídala svému názvu a zářila bíle.