Článek
Česká astronomická společnost udělí Nušlovu cenu prof. Druckmüllerovi „za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce“.
„Když začal své snímky sluneční koróny tvořit, byly po technické stránce tak dokonalé, že si někteří kolegové astronomové mysleli, že jde o podvrh. Profesor Druckmüller posunul naše vědomosti o Slunci výrazně dál,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Dechberoucí snímky sluneční koróny
Předávání ceny se uskuteční právě na hvězdárně. Neuvěřitelně detailních fotografií dosáhl Druckmüller díky své metodě matematického zpracování obrazu zatmění Slunce. Při zatmění pořídí tisíce snímků Slunce. Data vyhodnocuje Druckmüllerův software a výsledkem jsou unikátní snímky. Lze z nich měřit teplotu koróny a analyzovat chemické složení Slunce.
Cenu předá vědci, působícímu na brněnském Vysokém učení technickém, předseda astronomické společnosti profesor Petr Heinzel. Poté bude následovat Druckmüllerova přednáška a projekce filmu Helios, zachycujícího jeho neuvěřitelný životní příběh vědce.
Tým brněnských vědců pořídil v Austrálii unikátní snímky sluneční koróny
„Brněnská hvězdárna je ideálním místem pro předání ceny, protože profesor Druckmüller je naším odchovancem. Chodil k nám už jako kluk milující vesmír. Oceňuji také to, s jakou skromností předává výsledky svého výzkumu mladší generaci,“ doplnil Dušek.
Putování za zatměním po celém světě
Přestože je Druckmüller matematik, coby vědec má dobrodružný život podobný filmovému Indianu Jonesovi. Vše začalo v roce 1999 rodinnou výpravou do Maďarska, kde pořídil v kukuřičném poli první snímky zatmění Slunce. Od té doby se s kolegy vydal na 14 výprav do nejodlehlejších koutů světa. Šlo o cesty na nejvhodnější místa pro pozorování zatmění.
Na Špicberkách museli být vědci kvůli medvědům ozbrojeni puškami, v USA se přepravovali na focení zatmění na koních. Fotilo se na atolech uprostřed Tichého oceánu, v pralesích Indonésie nebo v divočině v Keni. Poslední zatmění jej zavedlo do Austrálie. „Koníček se mi tak stal v podstatě prací, která je ale stále koníčkem,“ řekl Druckmüller Novinkám.
Na výzkumu dlouhodobě spolupracuje jeho tým s odborníky z Havajské univerzity. Určitě nebudou chybět na dalším zatmění, které bude 8. dubna příštího roku nejlépe pozorovatelné v Mexiku, USA a Kanadě. Evropa si na úplné zatmění Slunce musí počkat do 12. srpna 2026, kdy tým zamíří do Španělska.
Česká republika se jej dočká taky, ale až 7. října 2135, jak vyplývá z webu České astronomické společnosti.
Lidé v Jižní Americe pozorovali prstencové zatmění Slunce
