Článek
Teleskop TESS pátrající po exoplanetách pomohl kolem mateřské hvězdy GJ 357 odhalit i dvě další planety: GJ 357 b a GJ 357 c. Avšak právě GJ 357 d jakožto velmi blízká „Superzemě“ by mohla být i obyvatelná.
Skalní svět s touto hmotností může být zhruba dvakrát větší než Země.
GJ 357 d se totiž vyskytuje v takzvané obyvatelné zóně, oblasti dostatečně vzdálené od své hvězdy, aby nebyla příliš horká, ale dostatečně blízko, aby nebyla příliš chladná. V dané oblasti je podle NASA možné, že na povrchu planety, pokud je skalnatý, existuje voda.
Sonda přímo našla GJ 357 b
Jak k danému objevu došlo? NASA na svém webu uvádí, že samotný TESS zcela sám v únoru identifikoval jen planetu GJ 357 b, která obíhá okolo hvězdy s periodou 3,9 dní.
Vědci následně využili data z pozemských spektrografů, například Carmenes, Harps či Hires, čímž našli další planety. Sonda TESS ostatní planety vidět nemohla, jelikož netranzitují – nepřecházejí z našeho pohledu přes hvězdný disk. Podařilo se tedy určit jen jejich hmotnost.
Planety obíhají kolem hvězdy jménem GJ 357, červeného trpaslíka třídy M asi o třetině hmotnosti a velikosti Slunce a o 40 procent chladnější než naše hvězda. Celý systém je umístěn ve vzdálenosti 31 světelných let v souhvězdí Hydry.
„Svým způsobem se tyto planety po mnoho let skrývaly v měřeních prováděných na mnoha observatořích,“ řekl Rafael Luque, doktorand na Kanárském institutu astrofyziky (IAC) na Tenerife, který vedl výzkumný tým. „Trvalo to, než nás TESS navedl na zajímavou hvězdu, abychom je mohli odhalit,“ dodal.
Má „déčko“ dostatečně hustou atmosféru?
Planeta GJ 357 b objevená průzkumným satelitem NASA tak ukázala cestu na další světy obíhající stejnou hvězdu GJ 357, z nichž právě jeden je umístěn v obyvatelné zóně hvězdy. Jde o zmíněnou GJ 357 d.
Třeba tam brzy pomocí dalekohledů zachytíme i známky života.
„GJ 357 d se nachází na vnějším okraji obyvatelné zóny své hvězdy, kde dostává od hvězdy přibližně stejné množství hvězdné energie jako Mars od Slunce,“ vysvětlila spoluautorka studie Diana Kossakowská z Astronomického institutu Maxe Plancka v německém Heidelbergu.
Pokud má planeta hustou a dostatečně teplou atmosféru, což určí budoucí zkoumání, mohla by podle ní zachytit dostatek tepla pro své zahřátí a na povrchu nechat kapalnou vodu.
Ilustrace planety GJ 357 d. Vědce zajímá, zda obsahuje vodu.
Bez oteplujících účinků atmosféry by měla průměrnou teplotu –64 °C. Planeta GJ 357 d váží nejméně 6,1násobek hmotnosti Země a obíhá kolem hvězdy každých 55,7 dní ve vzdálenosti asi 20 procent Země od Slunce. Velikost a složení planety nejsou známy, ale skalní svět s touto hmotností může být zhruba dvakrát větší než Země.
„Kdo ví, třeba tam brzy pomocí dalekohledů zachytíme i známky života,“ zasnila se podle serveru USA Today astronomka Lisa Kalteneggerová, ředitelka Institutu Carla Sagana v americkém Cornellu.
Horká Země
Například GJ 357 b je asi o 22 procent větší než Země, obíhá 11krát blíže ke své hvězdě než Merkur od našeho Slunce. To jí dává průměrnou teplotu nejméně 254 °C.
„GJ 357 b proto označujeme jako ‚horkou Zemi',“ poznamenal spoluautor studie Enric Pallé, astrofyzik na IAC. „Ačkoli nemůže hostit život, je pozoruhodná jako třetí nejbližší známá tranzitní exoplaneta a jedna z nejlepších skalnatých planet na měření složení jakékoli atmosféry,“ pochvaluje si.
GJ 357 c, prostřední planeta, má hmotnost nejméně 3,4krát větší než Země, obíhá kolem mateřské hvězdy jednou za 9,1 dní a teploty na ní dosahují až 127 stupňů Celsia.
TESS funguje více než rok
Sonda TESS s teleskopem hledá nové planety mimo Sluneční soustavu od svého vypuštění v dubnu 2018. Konkrétně se zaměřuje na planety obíhající kolem 200 tisíc nejjasnějších a Zemi nejbližších hvězd.
„Družice bude hledat planety kolem jiných hvězd tím, že bude sledovat, jak planeta prochází před hvězdami. To nám ukáže, které hvězdy musíme zkoumat, abychom mohli poté konkrétní planety studovat podrobněji, načež budeme vědět, že právě k nim máme obrátit speciální teleskopy,” prohlásil loni astrofyzik z NASA Paul Hertz.
„S velkými teleskopy budeme moci hledat různé znaky v atmosférách těchto planet, které by nám mohly prozradit, z čeho se planety skládají a zda mají v atmosféře takové druhy plynů, které jsou na Zemi známkou života. Sama o sobě nemůže TESS najít formy života, avšak pomůže nám právě zjistit, kam nasměrovat dalekohledy,” upřesnil.
