Astronomové objevili „přerostlou“ planetu, jak krouží kolem maličké hvězdy

Vědci se dosud domnívali, že tzv. červení trpaslíci, nejběžnější typ hvězdy v naší domovské galaxii Mléčné dráze, jsou příliš malí na to, aby kolem nich obíhaly hmotné planety.

„Tento objev opravdu potvrzuje, jak málo toho o vesmíru víme,“ uvedl podle listu The Guardian Suvrath Mahadevan z americké Pensylvánské státní univerzity, spoluautor studie zveřejněné poslední listopadový den v odborném časopise Science.

„Nečekali bychom, že takto těžká exoplaneta (tj. planeta mimo Sluneční soustavu) bude obíhat okolo hvězdy s tak nízkou hmotností,“ doplnil.

Jak pro Novinky osvětlil astronom Marek Skarka z Exoplanetární skupiny při Astronomickém ústavu Akademie věd ČR (který se na studii nepodílel), menší planety se okolo červených trpaslíků, tedy málo hmotných hvězd, běžně vyskytují a pozorují.

„Výsledky teoretických modelů ale naznačují, že hmotné planety by u takto málo hmotných hvězd neměly vznikat, protože je tam nedostatek materiálu a nevhodné podmínky pro vznik hmotných planet. Autoři studie provedli teoretické modelování a zjistili, že aby mohla kolem dané hvězdy vzniknout planeta s danou hmotností, musela by být hmotnost prachoplynového disku cca 10krát větší, než se pro hvězdu LHS 3154 předpokládá,“ popsal.

Zahraniční vědci planetu LHS 3154b nalezli s pomocí přístroje Habitable Zone Planet Finder (HPF), který zaznamenává drobná kolísání ve světle vydávaném vzdálenými hvězdami. Ta naznačují, že okolo hvězdy obíhá planeta. LHS 3154b okolo své hvězdy obíhá v těsné blízkosti, přičemž jeden rok trvá jen 3,7 pozemského dne.

Je tak podstatně blíže své hvězdě, než je např. Merkur, který Slunce oběhne za 88 pozemských dní.

Objevená planeta se svou velikostí a složením podobá Neptunu, nejmenšímu z plynných obrů v naší Sluneční soustavě. Atmosféra Neptunu, který má pevné jádro, ale postrádá pevný povrch, se skládá převážně z vodíku a hélia, přičemž plášť tvoří čpavek a led.

Vzhledem k asi „neptunovskému“ složení a blízkosti k domovské hvězdě je nepravděpodobné, že by na LHS 3154b mohl být život, jak podotkl Guðmundur Stefánsson z Princetonské univerzity, hlavní autor studie.

Červený trpaslík LHS 3154 se nachází relativně „blízko“, zhruba 50 světelných let od Země. Podle Stefánssona je tak malý, že jej lze „sotva považovat za hvězdu“.

Dosud se každopádně obecně předpokládalo, že množství hmoty, které je „k dispozici“ pro formování nových planet, odpovídá velikostí hostitelské hvězdy. Jedním z vysvětlení zrodu tak velké LHS 3154b by mohlo být, že protoplanetární disky obsahují mnohem více prachu, než se dříve myslelo.