Článek
„Velká chladná skvrna je mnohem nestálejší než Velká rudá skvrna, která se proměňuje jen velmi pozvolna. Chladná skvrna výrazně mění svůj tvar i velikost v průběhu několika dní či týdnů,“ upozorňuje na webu Univerzity v Leicesteru astronom a vedoucí studie o chladné skvrně Tom Stallard.
Čas od času navíc zmizí, aby se zase objevila. Na rozdíl od rudé skvrny není pozorovatelná pouhým okem. Oblast je o více než 70 stupňů Celsia chladnější než okolní plyny. Horní vrstva atmosféry má teplotu i přes 700 °C.
Záhadná polární záře
V polárních oblastech největší planety sluneční soustavy útvar objevili právě astronomové z britské univerzity pomocí přístroje CRIRES na dalekohledu ESO VLT.
Zajímavé podle agentury Reuters je, že se nyní nad skvrnou na severním pólu nachází doslova opona světel. Lze ji proto nazvat aurora neboli polární záře. Tvoří se, když se elektrony pohybují podél magnetického pole planety a probudí k životu atmosférické plyny, které začnou zářit.
Vědci jsou přesvědčeni, že daná záře přímo souvisí s Velkou chladnou skvrnou. Nejen, že ji tak přístroje mohly lépe zachytit, ale navíc energie ze záření produkuje tepelné proudy, které se pravděpodobně podílejí na její tvorbě.
Nicméně podstata tohoto spojení není vůbec zřejmá, neboť samotné polární záře na Jupiteru nejsou objasněné.
Změny velikosti a tvaru ale mohou značit meteorologický systém, který zesiluje a slábne v souvislosti s intenzitou záře.
Skvrnu více prozkoumá sonda
Skvrna je navíc vírem, což je další podobnost (vyjma teplot) s Velkou rudou skvrnou. Se svými asi 24 tisíci kilometry na délku a zhruba 12 tisíci kilometry na šířku je i podobně velká jako rudá. Je zhruba dvakrát tak velká jako Země.
Doplnit stávající poznatky o „nové“ chladné skvrně by měla sonda Juno, která kolem planety obíhá. Skvrna může existovat již tisíce let.
