Článek
Od odhalení plynného obra WASP-127b v roce 2016 zkoumají astronomové jeho počasí. Zajímavé je, že tato planeta je o něco větší než Jupiter, ale má jen zlomek jeho hmotnosti – tudíž je „nafouklá“.
Nyní mezinárodní tým astronomů přišel s nečekaným zjištěním: na planetě zuří nadzvukové větry. Objev, nedávno publikovaný v odborném časopise Astronomy & Astrophysics, vědci učinili pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) a jeho přístrojů na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile.
Rekordně rychlé větry
Mezivládní organizace ESO, jejímž členem je i Česko, na výzkum upozornila na svém webu. Poskytuje to podle badatelů jedinečný pohled na průběh počasí na vzdáleném světě.
„Část atmosféry této planety se k nám pohybuje vysokou rychlostí, zatímco jiná část se od nás stejnou rychlostí vzdaluje,“ poznamenala výzkumnice z univerzity v německém Göttingenu a hlavní autorka studie Lisa Nortmannová.
„Tento signál nám ukazuje, že kolem rovníku planety proudí velmi rychlý nadzvukový vítr,“ konstatovala s tím, že něco takového vědci ještě neviděli.
🌪️ Windy outside? Well, certainly not as windy as on WASP-127b! Using ESO's Very Large Telescope (VLT), astronomers...
Posted by ESO Astronomy on Tuesday, January 21, 2025
Při rychlosti 9 km/s (téměř 33 000 km/h) se tryskový vítr pohybuje téměř šestinásobnou rychlostí, než jakou rotuje planeta.
Výzkumníci sice přímo nezměřili rychlost rotace planety, ale předpokládají, že WASP-127b je slapově vázaná – to znamená, že planetě trvá stejně dlouho, než se otočí kolem své osy, jako oběhnout kolem své hvězdy.
Komplexní charakter počasí jako Země
Jedná se každopádně o nejrychlejší vítr, jaký byl kdy naměřen v tryskovém proudu, který obtéká planetu. Pro srovnání, nejrychlejší vítr, který byl kdy ve Sluneční soustavě naměřen, byl zjištěn na Neptunu a pohyboval se rychlostí „jen“ 0,5 km/s (1800 km/h).
- Na Zemi byl vůbec nejsilnější vítr v historii zaregistrován v Austrálii. Při přechodu cyklonu Olivia 10. dubna 1996 dosáhl nad Barrow Island rychlosti 408 km/h.
Výzkumná skupina konkrétně zmapovala počasí a složení planety WASP-127b pomocí přístroje CRIRES+ na dalekohledu VLT. Měřením toho, jak světlo hostitelské hvězdy prochází horními vrstvami atmosféry planety, se podařilo určit její složení. Výsledky potvrdily přítomnost vodní páry a molekul oxidu uhelnatého v atmosféře.
Když však experti sledovali rychlost pohybu tohoto materiálu v atmosféře planety, překvapeně pozorovali dvojitý vrchol, který naznačuje, že jedna strana atmosféry se pohybuje velkou rychlostí směrem k nám a druhá od nás. Astronomové tak dospěli k závěru, že tento nečekaný výsledek by vysvětlovaly silné proudové větry kolem rovníku.
Při dalším sestavování mapy počasí rovněž zjistili, že póly jsou chladnější než zbytek planety. Existuje také mírný teplotní rozdíl mezi ranní a večerní stranou WASP-127b.
„To ukazuje, že planeta má komplexní charakter počasí stejně jako Země a další planety naší soustavy,“ doplnil spoluautor studie a profesor na Čínské vědecko-technické univerzitě Fej Jen.
Exoplaneta páchnoucí po zkažených vejcích
Astronomové se studiem různých exoplanet hojně zabývají, a to nejen z důvodu hledání toho, zda na daném světě mohou existovat stopy života.
Obecně zkoumání exoplanet zlepšuje naše chápání vzniku planet a potenciálně vrhá světlo i na vznik naší vlastní Sluneční soustavy.
Za připomenutí např. stojí i planeta s označením HD 189733 b, která proslula svým mimořádně nehostinným počasím. Podle loňské studie je k tomu navíc cítit po zkažených vejcích. Zjistil to tým vědců, který s pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba zkoumal planetu a její atmosféru – kterou tvoří většinou sirovodík.
