Článek
Nově objevená černá díra, jedenáctkrát hmotnější než Slunce, se vyskytuje ve hvězdokupě s označením NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd. Leží ve vzdálenosti zhruba 160 tisíc světelných let od nás v malé sousední galaxii, Velkém Magellanově oblaku.
Dalekohled zachytil 42 největších planetek hlavního pásu Sluneční soustavy

Nezpochybnitelným důkazem se pro vědce stalo gravitační působení objektu na hvězdu o hmotnosti pěti Sluncí, která kolem něj obíhá.
Odhalit černou díru „na základě její chyby”
Černé díry pohlcují vše ve svém okolí, včetně světla, a je proto velmi obtížné je objevit. Jejich gravitační působení ale ovlivňuje pohyb blízkých objektů – a právě díky tomu je možné je najít, přestože jsou „neviditelné”.

Vizualizace černé díry v kupě NGC 1850 deformující blízkou hvězdu
Astrofyzička Sara Saracinová z univerzity v Liverpoolu, spoluautorka objevu, přirovnává hledání černých děr k „pátrání Sherlocka Holmese po zločincích na základě chyb, kterých se dopustili”. Černé díry sice vědci nevidí, ale mohou pozorovat jevy, které způsobily.
„Uvedené výsledky sice ‚usvědčují‘ pouze jednoho z hledaných ‚pachatelů‘, ale když odhalíte jednoho, jste na dobré cestě najít další, dokonce i v jiných hvězdokupách,“ dodala podle tiskové zprávy ESO.
Černou díru v Mléčné dráze obíhají podivné objekty

Astronomové již v minulosti zaznamenali takto malé černé díry ‚hvězdné hmotnosti‘ i v cizích galaxiích. To nicméně bylo na základě sledování rentgenového záření, které emituje hmota padající do černé díry, či prostřednictvím gravitačních vln vznikajících při vzájemné kolizi černých děr (nebo černé díry a neutronové hvězdy).
Tento vědecký tým ale jako první pracoval s dynamickou metodou, která by mohla přispět k odtajnění mnoha dalších černých děr.

BEZ KOMENTÁŘE: Cesta k hvězdokupě NGC 1850Video: ESO, N. Risinger (skysurvey.org), DSS, NASA/ESA/M. Romaniello. Music: Azul Cobalto
Objev odborníci učinili pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama.
V nezvykle mladé hvězdokupě
Objev v NGC 1850 navíc představuje první případ, kdy se podařilo černou díru najít v takto mladé hvězdokupě. Je totiž stará pouze zhruba 100 milionů let, což je v astronomických měřítkách času vskutku jen okamžik.
Odhalili jsme první planetu mimo Mléčnou dráhu, hlásí vědci NASA

Evropská jižní observatoř je společná astronomická organizace 16 evropských států, včetně Česka, které přistoupilo v roce 2007. ESO provozuje tři observatoře ve vysokých nadmořských výškách v Chile.