Hlavní obsah

Astronomové mají kandidáta na druhou planetu u nejbližší hvězdy Proxima Centauri

Novinky,

Mezinárodní tým vědců našel kandidáta na exoplanetu typu „Superzemě“ obíhající kolem Proximy Centauri, nejbližší hvězdy vzhledem ke Slunci. Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od nás 4,2 světelného roku, jedna planeta tam je už potvrzená. Nový potenciální svět nazvaný Proxima c je extrémně chladný. V ČR na objev upozornily Hvězdárna Valašské Meziříčí a Česká astronomická společnost.

Foto: Lorenzo Santinelli

Umělecké ztvárnění hvězdného systému Proxima Centauri. Uprostřed je hvězda, vlevo již potvrzený svět Proxima b, vpravo nově identifikovaná potenciální planeta Proxima c, která má být větší než Země.

Článek

Malá a studená hvězda Proxima Centauri, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Kentaura, není viditelná pouhým okem a je součástí trojhvězdného systému společně s dvojicí hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B.

V roce 2016 byla u Proximy objevena první planeta. Kamenná exoplaneta (planeta mimo Sluneční soustavu) pojmenovaná Proxima b má hmotnost srovnatelnou s naší planetou, minimálně 1,3 Země. Kolem mateřské hvězdy obíhá v periodě 11,2 dne, její dráha se nalézá v tzv. obyvatelné zóně kolem hvězdy, což znamená, že by teoreticky mohla na jejím povrchu existovat voda v kapalné podobě.

Nová Země v sousedství? Vědci našli planetu v obyvatelné zóně Proximy Centauri

Věda a školy

V roce 2017 odborníci využívající soustavu radioteleskopů ALMA na chilské poušti Atacama, kterou spoluprovozuje Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i Česko, ohlásili přítomnost neznámého zdroje záření u hvězdy Proximy Centauri.

Pro lepší pochopení, zda signál z radioteleskopu ALMA pochází z další planety, italský astronom Mario Damasso z Turínské observatoře (INAF) analyzoval 17 let dlouhou časovou řadu přesných měření radiálních rychlostí sloužící jako metoda k objevování exoplanet, která měří posuny tzv. spektrálních čar ve spektru hvězdy. Měření se prováděla spektrografem HARPS, který patří též ESO.

„Pokud spektrum osciluje mezi červenou a modrou oblastí, ukazuje to, že hvězda je jiným tělesem nucena pohybovat se střídavě k nám a zase se od Země vzdalovat v pravidelných intervalech, což obvykle způsobuje obíhající planeta,“ vysvětlili vědci.

Zjistili, že se signál opakuje v periodě zhruba 1900 dní, z čehož podle nich vyplývá, že to pravděpodobně nesouvisí s periodickými posuvy v magnetickém poli hvězdy, ale s planetárním tělesem. „Nicméně k potvrzení těchto závěrů potřebujeme získat mnohem více důkazů,“ dodali.

Teplota na povrchu: -234 °C

Kandidát na exoplanetu má minimální hmotnost 5,8 ekvivalentu naší Země (což je zhruba polovina Neptunu), řadí se tedy mezi tzv. Superzemě. Planeta obdržela předběžný název Proxima c, kolem mateřské hvězdy obíhá podle portálu Space.com v periodě 5,2 let a její povrchová teplota se určila na -234 stupňů Celsia.

První česká exoplaneta se jmenuje Makropulos

Věda a školy

Pokud skutečně existuje, nový planetární soused Proximy b jménem Proxima c tekutou vodu jako znak možného života na svém povrchu mít podle serveru Science News určitě nemůže, a to kvůli své mnohem větší vzdálenosti od Proximy Centauri – a z toho vyplývající již uvedené teplotě.

„Blízkost planety a její oběžná dráha relativně daleko od mateřské hvězdy každopádně znamená, že se jedná o jednu z nejlepších možných šancí na její přímé pozorování, při kterém budeme schopni detailně prostudovat případné další planety,“ podotkl člen výzkumného Hugh Jones, astrofyzik na britské University of Hertfordshire.

Jak připomíná web Hvězdárny Valašské Meziříčí, výsledky aktuální vesmírné studie byly publikovány v článku odborného časopisu Science Advances.

Související články

Výběr článků

Načítám