Článek
„Snímek jsem pořídil včera (v neděli 12. ledna) u obce Gemer nedaleko Tornaľy na jihu Slovenska, kde jsem s nervy naháněl místo s jasnějším nebem. Ujel jsem kvůli tomu přes 300 kilometrů. Kometa je očima kvůli jasu rozbřesku velmi obtížně pozorovatelná, ale aparáty - pokud jsou zamířeny správným směrem - ji zachytí,“ popsal Horálek vznik snímku jménem „Kometa ATLAS před východem Slunce“ publikovaného na webu NASA.
Právě teď, v pondělí 13. ledna, má být tato kometa nejjasnější a nejblíže ke Slunci, jen asi 14 milionů km, a fotografové po celém světě ji zkoušejí zaznamenat na denní obloze. Pokud se to podaří, bude to podle Horálka téměř na den přesně 18 let poté, co naposledy byla takto zaznamenatelná podobně jasná kometa McNaught - 14. ledna 2007.
Přežije cestu přísluním?
Jak o víkendu upozornila Česká astronomická společnost, astronomové kometu C/2024 G3 (ATLAS) sledovali již od podzimu, protože se zdálo, že by mohlo jít o nejjasnější kometu roku 2025 - ovšem s tím, že v době nejvyšší jasnosti bude „ukrutně blízko“ úhlově ke Slunci. Jako by se měl opakovat scénář s kometou C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která byla velmi jasným objektem říjnové oblohy a také se dala pozorovat již za soumraku.
FOTO: Vzácný úkaz na noční obloze. Tato kometa už se nikdy nevrátí
Další osud komety C/2024 G3 je každopádně stále nejistý. Je možné, že už je její jádro podvojné a že tedy kometa prošla fragmentací, která také způsobila výrazné zvýšení její jasnosti na současné mimořádné hodnoty. Aktuální průlet přísluním, kdy je úhlově nejblíže ke Slunci, může být pro ni osudný.
Kometa ATLAS před východem Slunce (původní snímek)
Pokud kometa svůj průlet přísluním „přežije“, ještě se nabídne na večerní obloze za soumraku. V dalších dnech, zhruba do 17. ledna, bude možné - ale opět velmi obtížně - kometu vyhledat 20 minut po západu Slunce extrémně nízko nad jihozápadním obzorem.
Po 17. lednu kometa definitivně zmizí na jižní nebeské polokouli.
Další čeští astrofotografové
Astronomický snímek dne publikuje NASA od roku 1995. Snímek pro každý den vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell z Univerzity v Marylandu a prof. Robert Nemiroff z Michiganské technologické univerzity, spolupracovníci NASA. Jde o uznávané ocenění, průvodní texty jsou překládány do 24 světových jazyků včetně češtiny.
FOTO: Silvestr a Nový rok v barvách polární záře. Český fotograf ji zachytil s půlnočním ohňostrojem
Tuzemským fotografům se na přelomu let 2024 a 2025 ve výběru Astronomického snímku dne NASA daří. V polovině prosince uspěl Jakub Kuřák svým záběrem meteorického roje Geminid, během Vánoc pak Jaroslav Fous obrázkem komplexních halových jevů v Krušných horách, který zachytil v noci ze 13. na 14. prosince za svitu Měsíce. Fousův snímek má název „Nebeské oko z diamantového prachu“.
- Halové jevy jsou optické úkazy, které se objevují na obloze kolem Slunce i Měsíce v podobě kol, oblouků a skvrn. Podmínkou pro jejich vznik je přítomnost drobných ledových krystalů v atmosféře, na nichž dochází k odrazům a lomům paprsků. Ledové krystalky se nacházejí v jemných řasových oblacích ve výškách nad 6 km, mohou se ale vyskytovat za chladu i v přízemní vrstvě ovzduší.
Snímek fotografa Jaroslava Fouse jménem „Nebeské oko z diamantového prachu“
Ve výběru astronomického snímku dne NASA uspěl český fotograf s meteorickým rojem
