Článek
Snímek NASA publikovaný 12. května je výsledkem snímání během několika nocí. Pozadí snímku - obloha s Mléčnou dráhou nad hladinou Seče - bylo vytvořeno v noci maxima roje (21./22. dubna 2020) z břehu tzv. Čáslavské zátoky jako panorama, zatímco druhý aparát snímal celou oblohu časosběrně.
„Časosběrné snímání probíhalo i v nocích před maximem a po něm. Záběry meteorů pak byly do podkladového snímku přidány matematicky. Lze díky tomu poznat, že 29 zachycených rojových meteorů vylétá soustředně z místa poblíž jasné hvězdy Vega v souhvězdí Lyry, po němž roj nese svůj název,” popsal Horálek, který je zároveň popularizátorem astronomie.
Roj Lyridy není veřejnosti tolik znám jako například letní Perseidy nebo podzimní Leonidy. Důvodem je nízká frekvence meteorů - běžně v noci maxima vrcholí roj s kadencí ne více jak 15 meteorů v hodině.
Z komety, která se vrátí až v roce 2280
Meteory způsobují částice o velikosti zrnka písku, které obří rychlostí 49 km/s (tedy přes 175 tisíc km/h) vlétají do zemské atmosféry a třením v ní zanikají. Viditelný záblesk při zániku pozorujeme jako meteor. Částečky pocházejí z drolícího se jádra periodické komety C/1861 G1 Thatcher, která se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 let.
„Naposledy byla pozorována v roce 1861, další návrat se očekává až okolo roku 2280,” dodal Horálek.
Zaznamenat takto Lyridy v ČR je podle něj velmi obtížný úkol. Zaprvé je kvůli malé frekvenci meteorů nutné snímat více nocí najednou, aby se jich podařilo zachytit alespoň několik desítek. Zadruhé jsou noci na konci dubna již poměrně krátké, focení může probíhat zhruba šest hodin, mezi 22. hodinou večerní a 4. hodinou ranní.
Přes Muskovy družice neuvidíme blížící se asteroid, varují astronomové
Rovněž může „rušit” Měsíc i člověkem produkované světelné znečištění či rejdění satelitů Starlink kolem Země.
Navíc v Česku není zvykem, že se na konci dubna sejde několik jasných nocí za sebou. Právě letošním Lyridám ale přálo počasí dokonale.
Padají hvězdy, noční oblohu prozařují svištící Lyridy
Astronomický snímek dne NASA je nehonorovaný, ale prestižní výběr obrázku s astronomickou či kosmonautickou tematikou, který probíhá už od roku 1995. Každý den vybírají profesoři astrofyziky a pracovníci NASA Jerry Bonnell a Robert Nemiroff ze stovek až tisíců snímků právě jeden, který pak opatří průvodní popiskou - reflektují většinou aktuální dění na nebi, ve vesmíru nebo v kosmonautice.
Astrofotografie dne podle NASA má opět český původ. Zachycuje obě polokoule noční oblohy
Do výběru v NASA se již několikrát dostali i čeští fotografové, Horálek již po dvacáté čtvrté, z toho už popáté šlo o fotku od Sečské přehrady v Pardubickém kraji.