Astronom: Nejvíc fascinující je, že dalekohled dokázal zachytit vznikající vesmír

„V mnoha věcech je to naprosto ohromující snímek,“ říká v rozhovoru pro Právo a Novinky.cz Martin Gembec, člen České astronomické společnosti, popularizátor astronomie a vedoucí planetária libereckého science centra iQlandia.

Na snímku je takzvaná kupa galaxií. To, co ale ve skutečnosti vidíme, je velmi malinký kousek oblohy. Jak zmínil Bill Nelson, šéf NASA, je to jako když si vezmeme jedno zrnko písku a umístíme ho na nataženou ruku.

Tohle maličkaté zrníčko, menší než hlavička špendlíku, teď dalekohled Jamese Webba nasnímal. V tom jednom malinkém místě oblohy jsou ale tisíce a tisíce galaxií.

V mnoha věcech je to naprosto ohromující snímek. Například v tom, že za skupinou galaxií, které tam jsou zobrazeny a které říkáme gravitační čočka, se přes tu čočku zobrazily i mnohem vzdálenější objekty. Astronomové měli k dispozici snímky z Hubbleova teleskopu, které vznikaly celé týdny, aby vůbec bylo možné slabé galaxie na pozadí, pocházející z dob vzniku vesmíru, zachytit.

Jenže Hubbleův teleskop je zachytil jen jako slabé čárky nebo slabé obrazy, zatímco dalekohled Jamese Webba tam zobrazil i určité detaily těchto galaxií. Takže nejvíc fascinující je to, že vidíme opravdu poměrně detailní snímek, který vznikal pouhých 12 a půl hodiny. Za poměrně krátkou dobu dokázal Webbův dalekohled zobrazit v podstatě vznikající vesmír.

Ano, přesně, větší rychlost i větší hloubka snímání. A navíc v infračerveném oboru, ve kterém není ovlivněn oblaky prachu, kterými infračervené záření prochází.

Takže se díváme opravdu hlouběji do vesmíru, protože v infračerveném oboru jsme schopni pohlédnout do větší vzdálenosti a zároveň skrz oblaka prachu, která by ho stínila. To se bude hodit při snímání mlhovin, kde vznikají nové hvězdy.

Je to samozřejmě malý zázrak. Pro mě je nepředstavitelné nejen to, že světlo putuje nějakou omezenou rychlostí a my se díky tomu díváme do minulosti, protože to světlo putovalo dlouhou dobu k nám, ale vědci také vědí, že se vesmír rozpíná. A čím jsme dál, tak tím rychleji se rozpíná. Tomu se říká rudý posuv, a právě z toho jsou astronomové schopni spočítat, jak daleko konkrétní objekty jsou.

Díky tomu víme, že na snímku jsou velmi jasné galaxie, které se nacházejí v té kupě, a ty jsou vzdálené 4,24 miliardy světelných let, což je relativně blízko oproti těm vzdáleným. Vesmír sám je starý 13,8 miliardy let, a ty galaxie, které jsou vidět v pozadí za tou kupou, jsou staré okolo 13 miliard let. To znamená, že my se opravdu díváme na vznikající vesmír.

Jediné, co k tomu potřebujeme, je snímat dostatečně dlouho. Nebo dostatečně velkým dalekohledem. To světlo už k nám doputovalo, ale je velice slabé, je to jen pár fotonů.

Právě Webbův dalekohled má tu úžasnou příležitost, že je mimo zemskou atmosféru, je mnohem citlivější a může působit v infračerveném oboru, což je na Zemi nereálné, protože nám toto záření zachycuje vlhkost v atmosféře.

Vzduch kolem nás nepustí toto záření na zemský povrch, ne v těch vlnových délkách, ve kterých se na to může dívat Webbův dalekohled. Takže ten má výjimečné podmínky, a právě proto tam byl vyslán. Je to vyslanec lidstva, jehož posláním je posunout nás v poznání vesmíru.

Já jsem propagátor výzkumu vesmíru, popularizátor astronomie, takže pro nás je to určitě zajímavý materiál, zejména z vizuálního hlediska. My právě čekáme na takovéto vizuálně i obsahově zajímavé snímky.

Budeme to ukazovat dalším lidem, návštěvníkům v planetáriu, budeme o tom mluvit v médiích, píšeme o tom na odborných webech.

Naším cílem je ukázat, k čemu byla obrovská suma miliard dolarů využita, ukázat, že to má smysl, že je to obrovský posun ve znalostech lidstva o vesmíru.