Astronauti čelí po návratu na Zemi velké fyzické i psychické zátěži, vysvětluje odbornice

Původně měli američtí astronauti Sunita Williamsová a Barry Wilmore strávit na oběžné dráze jen pár dní.

Pobyt ve vesmíru podle psycholožky významně narušuje spánkový režim. Na ISS astronauti obvykle spí méně, než by potřebovali, a po návratu na Zemi musí jejich tělo projít restartem cirkadiálních rytmů. „Například spánek sedm hodin je naprostá vzácnost,“ zmínila Poláčková Šolcová v rozhovoru s ČTK.

Návrat do gravitace je podle ní extrémní zátěží pro organismus, vyplývající z řady fyziologických změn ve vesmíru a dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci.

„V mikrogravitaci dochází především k posunu všech tělních tekutin vzhůru, což ovlivňuje všechny tělní fyziologické systémy člověka. Readaptace na gravitaci je výzvou fyzickou, fyziologickou i psychickou,“ popsala a doplnila, že bolet v takové situaci může i prostý nádech a výdech.

Proces adaptace podle psycholožky zahrnuje nejen fyziologické změny, ale také psychické nastavení na realitu, která je oproti pobytu na ISS mnohem dynamičtější. Poláčková Šolcová dále zdůraznila, že astronauti se musí mimo jiné vypořádat s nároky na svou pozornost i s velkým množstvím administrativních a mediálních povinností.

„Ve vesmíru je informační zátěž nižší, prostředí je stabilní a mozek nemusí zpracovávat tolik podnětů, jako jsou teplo, vlhkost, hluk nebo světlo. Po návratu se však setkávají s informačním přetížením, což je vyčerpávající,“ uvedla psycholožka.

Odcizení od lidí po návratu však astronauti obvykle nepociťují, protože při misi mají pravidelný kontakt s rodinou i kolegy prostřednictvím komunikačních technologií. „Někteří dokonce říkají, že jsou ve spojení s blízkými více než na Zemi, kde jejich příprava na mise značně omezuje osobní setkání,“ poznamenala Poláčková Šolcová.

Psychická příprava na návrat se podle ní odehrává hlavně v průběhu rehabilitace. Klíčovou výzvou je vypořádat se s velkým zájmem veřejnosti, vědců i médií. „Astronauti mají rozvrhy plné na rok dopředu, jejich mise nekončí přistáním,“ řekla Poláčková Šolcová.

Kromě fyziologických a psychických změn podle psycholožky dochází u astronautů i ke změně vnímání Země. Tento fenomén je označován jako „overview efekt“, kdy astronauti po návratu často popisují hlubší respekt a lásku k planetě, protože ji viděli z nadhledu jako jednotný celek bez hranic a konfliktů. To je často motivuje k aktivitám zaměřeným na ochranu životního prostředí či humanitární pomoc.

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na ISS, se tedy tento týden v úterý vrátila z vesmírné stanice na zemský povrch.

Ale popořadě: u ISS nejprve minulý týden v neděli zakotvila loď Crew Dragon společnosti SpaceX se čtyřmi astronauty mise Crew-10. Právě to umožnilo návrat Barryho Wilmora a Sunity Williamsové, kteří po nevydařeném červnovém letu kosmické lodi Starliner museli na orbitálním komplexu zůstat.

Modul lodi Crew Dragon, na jehož palubě byli vedle zmíněné „trosečnické“ dvojice i dva astronauti mise Crew-9, a to Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov, vyrazil od ISS v úterý krátce po šesté hodině ráno SEČ. Návratový modul s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu poblíž floridského pobřeží ten den ve 22.57 SEČ.

Pro 62letého Wilmora a 59letou Williamsovou tím skončila mnohaměsíční vesmírná odysea. Dvojice, která se k ISS vydala loni 5. června, měla na vesmírné stanici původně strávit jen několik dní, ale jejich loď Starliner od společnosti Boeing měla technické potíže.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto rozhodl, že návrat v ní není bezpečný. Starliner se proto v září vrátil na Zemi prázdný, ona dvojice nuceně setrvávala na ISS. Až do tohoto týdne.