Astronaut Feustel: Po Krtečkovi chci vzít do vesmíru Aleše Svobodu

Feustel je se svojí manželkou Indirou, jejíž maminka pocházela z Moravy, velkým podporovatelem budoucího českého astronauta.

„Při svém prvním letu jsem vzal do vesmíru básně Jana Nerudy Písně kosmické a českou vlajku, při druhé to byl legendární Krteček, při další pak kopie kresby Měsíční krajina z Terezína. Teď chci vzít Aleše Svobodu,“ řekl Novinkám s úsměvem. Svobodu osobně zná a bedlivě sleduje jeho současnou přípravu na let.

Feustel má Česko hluboko v srdci. Velmi si váží toho, že je již přes dvě dekády považován za „adoptovaného českého astronauta“. Svobodovu misi bere za svou, automaticky hovoří o tom, že je to „naše šance, kterou nesmíme promarnit“. Společný let do vesmíru je jeho velkým přáním.

„Tvrdě pracujeme na tom, abychom mohli tento sen uskutečnit,“ zdůraznil Feustel.

Poprvé coby vědec geofyzik letěl do vesmíru v roce 2006 v raketoplánu Atlantis. Až do konce minulého roku byl astronautem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Nyní pracuje pro vesmírnou společnost VAST, která má v plánu vybudování kosmické stanice nové generace s cílem být poskytovatelem vesmírných služeb a pořádat soukromé mise, v nichž si například daný stát zaplatí cestu svého astronauta do kosmu.

Navíc NASA i se svými vysloužilými astronauty počítá a má dlouhodobě v plánu je průběžně zařazovat i do nových misí.

Svoboda je nyní záložním astronautem Evropské kosmické agentury (ESA). Jeho let přijde Českou republiku na zhruba 1,5 miliardy korun. Pokud vše vyjde podle předpokladů, mohl by na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) odletět do tří let. Přestože česká vláda s letem počítá, Feustel doufá, že „dokážeme získat pro tuto inciativu další podporu veřejnosti i průmyslu“.

Přestože se o projektu hovořilo jako o extrémně vysoké investici s pochybnou návratností, odborníci poukazují na to, že tomu tak není. Odhaduje se, že finance vložené do letu každého astronauta se danému státu časem vrátí dokonce až osminásobně.

„Ten potenciál je opravdu obrovský, a to nejen pro firmy z oblasti kosmického průmyslu. Každý let do vesmíru pomáhá nejen v jeho rozvoji, ale otevírá další možnosti v oblasti vědy a výzkumu. Navíc v České republice jsou věda a vesmír hluboce zakotveny. Je tedy na čem stavět,“ zdůraznil astronaut.

V ČR je momentálně asi 150 firem a institucí, které se zabývají výzkumem vesmíru a vývojem či výrobou vesmírných technologií. Boom prožívají především vesmírné firmy z Brna, kde vznikl v roce 2021 Brno Space Cluster, a to jako první sdružení kosmických firem ČR.

Zdaleka nejde jen o pouhou montáž minisatelitů. Například výsuvné rameno navržené a vyrobené přímo v moravské metropoli společností Frentech Aerospace nyní míří na evropské sondě JUICE k Jupiteru. Ke špičkovým připravovaným projektům patří QUVIK, což bude první český vesmírný dalekohled. Od roku 2027 by s ním měli vědci z oběžné dráhy Země sledovat srážky neutronových hvězd a černé díry v nejvzdálenějších částech dosud známého vesmíru.

„Let Aleše Svobody může být velkou příležitostí pro české kosmické firmy zapojit se do významných mezinárodních projektů a ovlivnit tak příznivě celou ekonomiku České republiky. Potenciální zisk je obrovský a ukáže se v dlouhodobém horizontu,“ vysvětlil Feustel.

Devětapadesátiletý americký astronaut se stal 494. člověkem ve vesmíru. Na svých misích v něm strávil 225 dní, z toho 61 hodin při celkem devíti výstupech ve volném kosmickém prostoru. S respektem připomíná první let československého kosmonauta Vladimíra Remka na oběžnou dráhu Země v roce 1978, nicméně je přesvědčen o tom, že ČR si již zaslouží mít jeho nástupce.

Nepochybuje o tom, že Svoboda tuto roli zvládne. Zhruba polovinu astronautů tvoří vojáci, druhou vědci. Feustel zdůraznil, že Svoboda využije nejen své schopnosti vojenského pilota, ale při pobytu na ISS se zapojí také do výzkumu. Řešit bude sedm vědeckých projektů z ČR.

Pokud prý zbude alespoň chvilka času, rád by se s ním podíval na některý z dílů animovaného Krtečka. Ten plyšový, vyrobený v Moravské ústředně v Brně, který s ním v roce 2011 letěl do vesmíru, je vystaven coby propagátor vědy mezi dětmi v Americkém centru v Praze.