Článek
Když hvězda S4716 dosáhne nejmenší vzdálenosti pouhých 100 astronomických jednotek (AU) od černé díry o hmotnosti čtyř milionů hmotností Slunce, pohybuje se rychlostí až 8000 km/s, tedy téměř 2,7 procenta rychlosti světla.
Jedna AU činí zhruba 150 milionů kilometrů, tj. vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. |
To vše odhalila studie, kterou aktuálně publikoval odborný časopis Astrophysical Journal. Podíleli se na ní experti z brněnské MUNI, německého Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii a Univerzity v Kolíně nad Rýnem.
„Jako vysoký člověk v kině, který překáží“
Černá díra ve středu galaxie Mléčné dráhy – tj. objekt pojmenovaný Sagittarius A* (Sgr A*) – není izolovaná, obklopuje ji jedna z nejhustších hvězdokup, takzvaná nukleární hvězdokupa. Její centrální část tvoří rychle se pohybující hvězdy, tzv. hvězdy S. Tyto hvězdy mají různou hmotnost a jasnost.
Další úspěch astronomie. Pokochejte se prvním snímkem „naší“ černé veledíry
„Jedna z nich – hvězda S2 – se chová jako velká osoba sedící před vámi v kině, která vám brání ve výhledu na to, co je důležité,“ poznamenal Florian Peißker, hlavní autor nové studie.
„Pohled do samotného středu naší Galaxie je tedy často blokován velmi jasnou hvězdou S2. Existují však krátké okamžiky, kdy můžeme pozorovat blízké okolí centrální černé díry,“ dodal.
Pokroky v metodách analýzy i dlouhá doba pozorování za posledních 20 let umožnily detekovat hvězdu S4716 a potvrdit její čtyřletou periodu.
Během své dráhy se hvězda vždy zdržuje v blízkosti centrální černé díry Sgr A* ve vzdálenosti srovnatelné s rozměry Sluneční soustavy, přičemž nejkratší vzdálenost dosahuje – jak už bylo řečeno – pouze asi 100 AU. To je na astronomické poměry opravdu málo, upozorňují vědci.
Po kolizi dvou objektů se u mladé hvězdy objevil obrovský oblak prachu
Skutečnost, že hvězda na stabilní oběžné dráze je tak blízko a obíhá tak rychle v blízkosti superhmotné černé díry, je „naprosto nečekaná“ a představuje hranici, které lze dosáhnout tradičními dalekohledy.
Záhadná dráha
Objev navíc vrhá nové světlo na původ a oběžný vývoj rychle se pohybujících hvězd v srdci Mléčné dráhy.
„Krátkoperiodická, kompaktní dráha hvězdy S4716 je poměrně záhadná,“ prohlásil astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty MUNI, který se na studii podílel.
Astronomové zřejmě našli od nás nejvzdálenější a také nejstarší galaxii ve vesmíru
„Hvězdy nemohou snadno vznikat tak blízko černé díry – S4716 musela migrovat dovnitř, např. tím, že prošla řadou těsných přiblížení s jinými hvězdami a objekty v hvězdokupě S, což způsobilo, že se její dráha výrazně zmenšila,“ vysvětlil Zajaček.