Článek
Měsíční úplněk zachytil McCarthy ze svého dvorku v Arizoně, kde žije, a to ve chvílích, kdy byl kotouč naší přirozené družice na svém nejvyšším bodě na obloze.
Astrofotograf vytvořil mimořádně detailní snímek Měsíce. Vidíme každý kráter
Celkově za tři roky úsilí nasnímal téměř všechny úplňky v příslušném období.
Librace a rotace
Na videu můžeme spatřit dva efekty. Tím prvním je librace, tedy kolísání, které způsobuje, že některé prvky mizí a poté se znovu na měsíčním okraji objevují. Je to zapříčiněno změnou eliptické oběžné dráhy Měsíce. A s ohledem na to se pak „tvář“ jeho tzv. přivrácené strany různě ukazuje vzhledem k pozorovateli na Zemi.
| Librace je v astronomii označení pro velmi pomalou oscilaci satelitu (reálnou či zdánlivou), jak se jeví pozorovateli na hmotnějším mateřském tělese, které družice obíhá. Většinou se tento termín používá právě k označení kývavého pohybu Měsíce vůči pozorovateli na Zemi. |
|---|
| Přestože je rotace Měsíce kolem naší planety synchronní neboli vázaná (tj. Měsíc nám stále ukazuje jednu – přivrácenou stranu), librace umožňuje pozemským pozorovatelům v průběhu jedné měsíční periody spatřit více než jednu polovinu jeho povrchu – zhruba 59 procent. Nicméně pro praktickou využitelnost je tato hodnota nižší, jelikož zkreslení v librační zóně je často příliš velké. Pohybuje se tak lehce nad 50 procent, napsal v Atlasu Měsíce (1991) popularizátor astronomie Antonín Rükl. |
Druhým efektem jsou proměny rotace. „Změny rotace, které také můžeme pozorovat, jsou způsobeny tím, že lunární orbita je pod jiným úhlem než zemský rovník, což je rovněž příčinou toho, že na obloze viditelně stoupá a klesá,“ doplnil McCarthy.
Tisíce snímků
Astrofotograf se rozhodl po dobu jednoho roku studovat úplněk, když si předchozí roky všiml, že se vždy zdá, že se jeho podoba mění. Každý snímek v aktuálně zveřejněné sérii je tak vlastně mozaikou zachycenou pomocí dalekohledu a výsledkem pořízení tisíců snímků.
To znamená, že vytvoření celkového výsledku pro danou sekvenci představovalo desítky hodin práce.
Úplněk se na obloze pozoruhodně „kýve“.
„Ve skutečnosti jsem se o to pokoušel tři roky,” připomněl. „Avšak dokázal jsem zachytit pouze jeden rok bez přerušení, a to poté, co jsem se přestěhoval do Arizony,“ objasnil McCarthy. Dříve působil v Kalifornii.
Brněnskou Kraví horu znovu „zavalí“ obří vesmírná tělesa
Sám doufá, že tyto obrázky inspirují více lidí, aby „vzhlédli a dokázali uniknout od stresu každodenního života v klidu vesmíru“.