Malý asteroid 2018 VP1 by začátkem listopadu mohl narazit do Země

Nynější zájem o asteroid vzbudil příspěvek od amerického astrofyzika Neila deGrasse Tysona, který se podělil o zprávu, že objekt bude prolétat kolem Země.

„Asteroid 2018 VP1, vesmírná hornina velikosti ledničky, se k nám vrhá rychlostí více než 40 000 km/h,” napsal na svůj Instagram a Twitter tento popularizátor vědy, ředitel Haydenova planetária a výzkumník při Americkém přírodovědném muzeu.

„Přiblíží se k naší planetě před prezidentskými volbami,” přidal podle listu The Independent větu, které se mnozí uživatelé chytili. Přitom dodal, že objekt není dost velký na to, aby to způsobil nějakou významnou škodu. „Takže pokud svět skončí v roce 2020, nebude to chyba vesmíru,” konstatoval deGrasse Tyson.

„Asteroid 2018 VP1 byl objeven 3. listopadu 2018 a byl tehdy pozorován do 16. listopadu. Jeho dráha nebyla z měření získaných během krátkého 13denního intervalu určena příliš přesně, ale na základě analýzy dat odhadují američtí kolegové pravděpodobnost, že se 2. listopadu srazí se Zemí (tedy že vstoupí do zemské atmosféry), jen na 0,41 procenta,” upřesnil pro Novinky vedoucí Skupiny planetek při Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR Petr Pravec.

Jinými slovy, s pravděpodobností 99,6 nás těleso mine - vědci konkrétně odhadují, že nejspíše ve vzdálenosti 7560 až 418 440 kilometrů.

„Ovšem i v případě srážky se Zemí nepředstavuje žádné nebezpečí, protože jeho velikost je jen zhruba dva metry v průměru,” potvrdil i tuzemský odborník s tím, že asteroid by stejně z velké části shořel v atmosféře a na povrch Země z něj maximálně dopadnou jen nějaké meteority, pokud vůbec.

Při tak malé velikosti by to mohlo způsobit na Zemi jen nějaké spíše zanedbatelné události jako třesení oken či pády drobných meteoritů v příslušné oblasti. Zkrátka i kdyby planetu zasáhl, nikdo by si to asi ano nevšiml.

„Nic nebezpečného,” shrnul Pravec.

Aby něco mohl vesmírný úřad NASA klasifikovat jako „potenciálně nebezpečný objekt“, musí to být mnohem větší - o průměru nejméně 140 metrů.

Pro zajímavost: planetka, která před 66 miliony lety vytvořila Chicxulubský kráter a způsobila mj. vyhynutí neptačích dinosaurů, byla široká nejméně 10 kilometrů.