Asociace učitelů kritizují rozhodnutí vlády, aby zvýšení platů šlo pouze na odměny

Vláda navýšení platových tarifů nepodpořila. Státní rozpočet na příští rok počítá s navýšením platů pedagogů o čtyři procenta.

Zajíček minulý týden označil rozhodnutí vlády za nešťastné. Rozdělení částky mezi tarify a odměny by podle něj neznamenalo pro stát žádné peníze navíc oproti tomu, co schválila vláda. „Pro pracovníky ve školství by ale bylo navýšení tarifů výhodnější,“ zmínil.

Za jeden z důvodů označil to, že výše nadtarifní složky učitelského platu souvisí s naplněností třídy, v níž pedagog učí. Kantor ve třídách s nižším počtem žáků či studentů je tak odměňován nižší částkou než ten, který působí ve třídě, kde se jich učí okolo 30. Méně dětí ve třídách je podle Zajíčka např. ve vesnických školách nebo na některých učebních oborech.

Růst platů v nadtarifní složce platu je podle Zajíčka méně výhodný než navýšení tarifů i pro ředitele škol.

Totéž uvedl i předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi, který rovněž rozhodnutí kabinetu podrobil kritice. „Nezvýšení tarifní části platu pedagogům bude mít negativní dopady především na platy ředitelů,“ prohlásil.

Výdělek ředitelů je složen z více položek. Dostávají částku danou platovými tabulkami a náleží jim příplatky za vedení školy a další činnosti. Platový výměr a výši odměn určují zřizovatelé škol, tedy obvykle obce a kraje.

Už nyní podle Zajíčka nastávají situace, kdy ředitelé dostanou menší odměny než řadoví učitelé. V příštím roce lze tak očekávat, že nepoměr bude pokračovat.

Ministerstvo školství letos připravilo návod pro zřizovatele škol, který jim má v určování odměn pro ředitele pomoct. Podle Zajíčka je to ale nedostatečné. Zřizovatelé totiž mnohde na metodiku nedbají a některým ředitelům se tak osobní příplatky nezvýšily od roku 2016, řekl.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v listopadu sdělil, že MŠMT uvažuje o tom, že by se pozice ředitelů v tabulce platů zařadila do vyššího tarifního pásma než doposud. „Začátkem příštího roku bychom měli mít jasno a navrhovat tu legislativní změnu,“ řekl tehdy ministr.

Odborářský návrh ohledně rozdělení peněz podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka podpořili na jednání tripartity zaměstnavatelé a předběžně i ministr Balaš. Souhlasily s ním i školské organizace.

„Kvůli neschválení požadavku vládou nyní odboráři ve školství zvažují stávkovou pohotovost,“ upozornil nedávno Dobšík.

Ministerstvo školství zároveň aktuálně řeší, jakým způsobem platit prvních 14 dnů nemoci zaměstnanců škol. Podle vyjádření mluvčí úřadu Anety Lednové z minulého týdne nyní pracovníci resortu diskutují nad návrhem legislativních změn potřebných k tomu, aby se nemocenská nadále nehradila z peněz na tzv. ostatní neinvestiční náklady (ONIV).

Z položky ONIV v současnosti školy podle školského zákona hradí např. učebnice a pomůcky pro žáky, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, další vzdělávání pedagogických pracovníků či dopravu žáků na plavecký výcvik. Ministr Balaš na podzim označil nynější slučování peněz na zdravotní náhrady s penězi na pravidelné výdaje za nesprávné a zadal ministerstvu, aby vypracovalo nový systém.

Mluvčí MŠMT Lednová potvrdila, že úřad změnu úhrady nemocenské řeší. „V současné chvíli se na ministerstvu školství vede diskuse nad návrhem legislativních změn, které budou nutné k úpravě systému ONIV učinit,“ sdělila na dotaz ČTK. Další podrobnosti neuvedla.

K tomu, aby se nemocenská platila z jiné položky rozpočtu, už dříve vyzývaly některé školské spolky a organizace. Stávající systém úhrady nemocenské kritizovali předseda Unie školských asociací Zajíček, prezident Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc nebo analytik společnosti EDUin Jan Zeman.

Podle předsedy školských odborů Dobšíka je jednou z možností dát peníze určené na nemocenskou do rozpočtu krajů. Ty by pak podle něj měly peníze na úhradu nemoci pedagogů a dalších zaměstnanců škol ve svých rezervách a uvolňovaly by je podle dohody se školami.

Mnohé školy a školské organizace se letos podle svých zástupců potýkaly s nedostatkem peněz na pomůcky a učebnice. V roce 2021 na tyto výdaje určilo MŠMT asi 3,5 miliardy korun, letos to je o miliardu méně. V roce 2023 je podle schváleného státního rozpočtu na položku ONIV vyčleněno 2,6 miliardy Kč.

Podle Zajíčka, Dobšíka či Sárköziho (spolek Pedagogická komora) tak opět bez změny úhrady nemocenské hrozí, že školy peníze vyčerpají zvláště na ni - a na pomůcky či exkurze už peníze nebudou.