Asistenti mají zůstat nejen spádovým dětem

„Teď jsme to na chvíli odložili kvůli rozpočtu, ale příští týden bychom se měli posunout o kousek dál. Zároveň jsme se bavili o tom, že je nutné změnit metodiku, podle níž se určuje, ke kterému dítěti, s jakým typem postižení má být asistent přisouzen,“ popsal Právu poslanec Jan Berki (STAN). Ovšem zatím k očividnému posunu nedošlo.

Hlavním cílem vyhlášky každopádně je zajistit, aby škola už nemusela do budoucna shánět ke každému postiženému dítěti asistenta, ale měla jich několik nastálo.

Po tom volali mnozí ředitelé škol, protože když postižené dítě ze školy odešlo anebo se jeho stav zlepšil, museli asistenta propustit. A to kdykoli v průběhu roku.

Cílem vyhlášky je umožnit školám zaměstnávat určitý počet asistentů podle předem daných parametrů. Jenže to pak hrozilo, že když se na jedné škole sejde dětí s handicapem více, nemusí počet asistentů stačit. A potíž je právě s tím, zda a jak by se posílaly peníze na asistenty navíc. Sporné je i další ustanovení, že na dofinancování asistentů by měly školy nárok jen pro děti ze spádové oblasti.

„Obecně vzato jsou tam dva principy, kterých jsme si vědomi. Nemělo by se stát, aby dítě, které svého asistenta potřebuje, bylo bez něj. To nechceme. Ale zase chceme, aby děti skutečně chodily do škol, kde bydlí, protože podstata společného vzdělávání je v tom, aby se děti potkávaly a vytvářely místní komunitu,“ uvedl Berki.

„Toto chceme podporovat, na druhou stranu si jsme vědomi, že v tuto chvíli situace optimální není. Proto chceme nastavit dočasný kompenzační mechanismus, abychom nevytvořili nějaký extrémní problém,“ dodal.

Složitý je ale pro školy i nový harmonogram, podle nějž by si mohly o asistenta požádat na základě posudku podaného do konce října a peníze na něj by dostaly až v lednu. Dosud byl systém pružnější. „Otázku termínů budeme otvírat v nejbližší době,“ ujistil poslanec.

Problematické body kritizovala řada odborníků včetně organizace SOFA, která se na inkluzi ve vzdělávání zaměřuje. „Omezené termíny pro posudky neřeší situaci, když třeba žák se znevýhodněním přejde na školu o pololetí. Navíc se diagnóza může projevit až později v průběhu školního roku. A pedagogicko-psychologické poradny jsou také přetížené, takže na vyšetření se čeká dlouho,“ uvedla ředitelka SOFA Lenka Felcmanová.

Podle ní ale také hrozilo, že by suma určená na financování asistentů navíc byla zastropována.

„Je třeba šetřit, to chápu, ale jak se pak vypořádají se situací, když ta suma stačit nebude? Jak zdůvodní, že jednomu dítěti asistenta povolí a druhému v totožné situaci ne?“ divila se.

Nejvíc jí ale vadil návrh, podle nějž by na placené asistenty navíc měly nárok pouze děti ze spádových škol. Mezi školami, co se týče inkluze, jsou totiž nadále velké rozdíly. „Některé ji dělají tradičně a rodiče na ně své ratolesti hlásí, protože vědí, že o ně bude postaráno. A na jiných jim doporučují, ať jdou raději jinam, že s tím nemají zkušenosti a že u nich nebude dítě šťastné,“ vylíčila.

Inkluzivní školy by tedy byly na nových pravidlech bity. „A z průzkumů víme, že už nyní je na rodiče vyvíjen tlak, ať dají své postižené dítě jinam. Pokud nebudou mít jinou možnost, budou muset dítě dát do speciální školy. A to máme ve školách ještě pořád spousty dětí, které se potýkají s následky pandemie, počty dětí ve třídách jsou vysoké, jsou tam Ukrajinci. Učitelé jedou nadoraz,“ dodala Felcmanová.

Podle ní by takové změny měly i vliv na rozpočet, protože speciální školy praskají ve švech a bylo by potřeba dobudovat jejich kapacity. Jen na platy pro nové učitele by bylo zapotřebí o dvě miliardy korun víc, vyčíslila před časem SOFA. Podle Felcmanové už si na ministerstvu financí uvědomili, že snaha o úspory by se jim mohla vymstít.

Ani podle šéfa Asociace ředitelů ZŠ Luboše Zajíce není čas na úspory u těchto pomocných profesí.

„Není to jen o asistentech, ale i o dalších profesích, jako jsou psychologové, sociální pedagogové a další. Podpůrný aparát důležitý je a je otázka, jak lze ve snížených počtech problémy s dětmi řešit,“ řekl Právu.

„Problémy jsou a budou a není to jen v souvislosti s covidem, ukrajinskou krizí. Psychické a další problémy mezi žáky se trvale navyšují, což má dopad na řadu dalších faktorů – je to věc rodiny, prospívání atd.,“ dodal.

I podle něj by se měly základní parametry, které určí, na kolik asistentů má každá škola nárok, vyladit citlivě s tím, že by se měly vyřešit i případné nároky navíc.

Tento týden se navíc objevila informace, že nová pravidla pro přidělování asistentů pedagoga do škol by podle odhadů ministerstva školství měla platit od ledna 2025. Původně resort očekával jejich účinnost od ledna 2024.

Rozpory vzešlé z připomínkového řízení se nyní na návrh ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nadále zabývají koaliční experti. Kabinet by měl podle odhadů materiál znovu projednávat až v zimních měsících, jak tento týden sdělila náměstkyně ministra školství Martina Běťáková.

„Dál hledáme nějakou odbornou a politickou i ekonomickou shodu. Je tady tlak na to, aby opravdu každé dítě mělo k dispozici potřebnou pomoc a mohlo v běžné škole se vzdělávat, a zároveň je tu tlak na to, aby tenhle systém byl nějakým způsobem řízený, kontrolovatelný i s ohledem ke státnímu rozpočtu,“ shrnula.