Článek
Monitoring v roce 2015 potvrdil 43 bobřích teritorií, v nichž žily dvě stovky jedinců.
„Od té doby jsme ale byli svědky rychlého šíření bobrů na celé Šumavě. O čtyři roky později jsme mohli potvrdit, že se populace bobra zdvojnásobila. Konkrétně bylo potvrzeno 95 teritorií. V roce 2021 jsme pak zdokumentovali 146 a v roce 2023 150 bobřích teritorií,“ řekl Jan Mokrý, vedoucí zoologického oddělení Správy Národního parku (NP) Šumava.
Podle vědců a lesníků i díky bobrovi, který to s lidmi nemá vůbec jednoduché, zůstává Šumava stále mokrá a lesy zadržují více vody než bez jeho přítomnosti.
„Na jeden hektar území národního parku zadrží bobr průměrně 1,4 kubíku vody ve zdrži s otevřenou hladinou. Dalším množstvím vody pak sytí navazující půdní horizonty v potoční nivě a v mokřadech,“ řekl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Bobr evropský
A to je v době klimatických změn podle lesníků velmi přínosné.
„V současné době, kdy se stále častěji vyskytují horké dny s velmi vysokým výparem a kdy na Šumavě odtává sněhová pokrývka mnohem dříve, než tomu bylo v době vzniku národního parku, je každý kousek zavlhčené půdy pro místní společenstva požehnáním,“ dodal Hubený.
Bobři se stali přirozenou potravou vlků
Bobr, kterému lesníci přezdívají dokonalý architekt, protože ke stavbě hrází potřebuje jen sebe a přírodní materiály, se navíc dostal na jídelníček vlka obecného. Podle dlouhodobé analýzy trusů vlků tvoří hlodavec okolo čtyř procent potravy těchto šelem.
Bobr se stal přirozenou potravou vlka obecného.
„Pro regulaci bobrů tak nepotřebujeme zbraně a náboje, ale stačí dát prostor jeho přirozenému predátorovi, který se postará o návrat dávno narušených vazeb mezi lesem, býložravcem a šelmou. Je to dokonalá harmonie a to je Šumava budoucnosti,“ zdůraznil Hubený.
Národní park Šumava
