Architekt bez rýsovacích prken, strojů a betonu. Bobr se před 20 lety vrátil na Šumavu

Monitoring v roce 2015 potvrdil 43 bobřích teritorií, v nichž žily dvě stovky jedinců.

„Od té doby jsme ale byli svědky rychlého šíření bobrů na celé Šumavě. O čtyři roky později jsme mohli potvrdit, že se populace bobra zdvojnásobila. Konkrétně bylo potvrzeno 95 teritorií. V roce 2021 jsme pak zdokumentovali 146 a v roce 2023 150 bobřích teritorií,“ řekl Jan Mokrý, vedoucí zoologického oddělení Správy Národního parku (NP) Šumava.

Podle vědců a lesníků i díky bobrovi, který to s lidmi nemá vůbec jednoduché, zůstává Šumava stále mokrá a lesy zadržují více vody než bez jeho přítomnosti.

„Na jeden hektar území národního parku zadrží bobr průměrně 1,4 kubíku vody ve zdrži s otevřenou hladinou. Dalším množstvím vody pak sytí navazující půdní horizonty v potoční nivě a v mokřadech,“ řekl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

A to je v době klimatických změn podle lesníků velmi přínosné.

„V současné době, kdy se stále častěji vyskytují horké dny s velmi vysokým výparem a kdy na Šumavě odtává sněhová pokrývka mnohem dříve, než tomu bylo v době vzniku národního parku, je každý kousek zavlhčené půdy pro místní společenstva požehnáním,“ dodal Hubený.

Bobr, kterému lesníci přezdívají dokonalý architekt, protože ke stavbě hrází potřebuje jen sebe a přírodní materiály, se navíc dostal na jídelníček vlka obecného. Podle dlouhodobé analýzy trusů vlků tvoří hlodavec okolo čtyř procent potravy těchto šelem.

„Pro regulaci bobrů tak nepotřebujeme zbraně a náboje, ale stačí dát prostor jeho přirozenému predátorovi, který se postará o návrat dávno narušených vazeb mezi lesem, býložravcem a šelmou. Je to dokonalá harmonie a to je Šumava budoucnosti,“ zdůraznil Hubený.

Národní park Šumava