Archeologové vykutali u Brna gigantickou středověkou vápenku

Lom Mokrá se rozkládá na zhruba 3,5 kilometrech čtverečních. Archeologický výzkum se tam koná již od roku 1997 a našlo se při něm mnoho vápenných pecí.

„Bylo jich tolik, že jsme další nález neočekávali. Rozhodně jsme nepředpokládali, že najdeme obří vápenku,“ řekl Novinkám vedoucí výzkumu Petr Kos z Ústavu archeologické památkové péče v Brně.

Vápno patří od nepaměti ke klíčovým stavebním materiálům. Původně se vypalovalo s využitím velkého množství dřeva, a to z vápence.

Z něj se při vysokém žáru uvolňuje vápno, což je příměs do malty. Už jen množství vápenných pecí u Mokré jasně dokládá, že celá oblast byla pro stavebnictví na tehdejší Moravě klíčová, protože mnohá místa zásobovala vápnem.

Archeologové navíc vytvořili vizualizaci nově nalezené vápenky. Šlo o objekt široký 11 a dlouhý 15 metrů. Tvořil jej přístřešek chránící před nepřízní počasí centrální část zahloubenou až čtyři metry pod okolním terénem. Z boků k přístřešku přiléhaly pece, v nichž se pálilo vápno.

Nález vápenky přináší nové otázky k záhadnému hradu Vildenberk. Z této neobvykle mohutné stavby se nedochovalo v podstatě vůbec nic. Hrad měřil bez předhradí na délku 140 a na šířku 37 metrů. Právě kvůli své mohutnosti mohl být důležitější, než si nyní historikové myslí. Pro moravského markraběte Jošta Lucemburského byl hradní komplex tak velký a především tak nákladný na údržbu, že jej koncem 14. století ponechal ladem a jeho panství rozprodal.

U Mokré se nevyrábělo vápno jen pro hrad. Vápenka se v 17. až 19. století ještě rozšířila. Mohla být využívána dvěma panstvími současně, a to velkostatkem Podolí, který byl součástí majetku kapituly sv. Petra v Brně, a velkostatkem Pozořice v majetku knížat z rodu Lichtenštejnů. Navíc se z ní vápno mohlo vyvážet i na Drahanskou vrchovinu.

Výzkum v lomu u Mokré ještě neskončil a je podle odborníků možné, že přinese další překvapení.