Článek
„Díky šťastné shodě okolností jsme mohli blíže nahlédnout do stavebních technik používaných v 18. století ke stavbě silnic. Naše nálezy budou zakonzervovány a zůstanou zachovány pod současnou silnicí,“ řekl Novinkám David Parma z Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) Brno.
Budování silnic začalo za Karla IV.
Původní zemské stezky protínající Moravu spojovaly po staletí jednotlivé osady. Neexistovaly cesty spojující coby liniové stavby jednotlivá větší centra. Jinými slovy se nejprve putovalo od osady k osadě či usedlosti.
Masivní klenba propustku zaplněná bahnitými hliněnými splachy
Až za vlády císaře Karla VI. začala výstavba nových silnic stavěných podle jednotného předpisu – nejkratší trasou spojovaly hlavní říšská města. Vyhýbaly se dosavadním osadám a tvořily v krajině nové přímky. Šlo o naprosto revoluční postup.
Archeologové postavili kopii římské veslice, nyní na Moravě připomíná desátou legii Marca Aurelia
Objevili i barokní mostek a jámy na vápno
Ani barokním stavitelům původní moravské D1 nelze podle odborníků upřít důslednost. Archeologové při rekonstrukci okružní křižovatky ve Slatině postupovali při kopání vrstvu po vrstvě hlouběji do minulosti.
Po odstranění asfaltu narazili na dlažební kostky a pod nimi již byl položen povrch barokní komunikace.
Byl tvořen bloky vápence z nedaleké Stránské skály. Ty byly zasypány vápencovým štěrkem. Cesta evidentně fungovala beze změn po dlouhou dobu, teprve o staletí později byla zasypána štěrkem a předlážděna žulovými kostkami.
Řez historickým tělesem silnice ilustruje změny v silničním stavitelství od 18. století do 21. století.
Na místě výzkumu našli archeologové barokní propustek překlenující zaniklou vodoteč. Propustek je tvořen dvěma příčnými zdmi a má masivní kamennou a cihlovou klenbu mezi nimi. Nedaleko něj se našly i dvě zasypané jámy na hašení vápna.
Podle délky propustku měřila silnice na šířku devět metrů.
Odborníci z přerovské nemocnice odhalili pomocí CT obsah 3000 let staré nádoby
Nejprve vznikl propustek, k jehož budování bylo potřebné vápno, následně byla položena silnice z vápence, a nakonec byly kolem silnice vyhloubeny příkopy.
Na fotce je vidět propustek, který vznikl pod původní barokní císařskou silnicí nad vodotečí.
Skvělými staviteli silnic byli již ve starověku Římané, kteří chtěli ve druhém století začlenit současnou Moravu do impéria coby provincii Marcomannia.
Z plánů sešlo, ale pokud by se tak stalo, na Moravě mohly být až dodnes pozůstatky mimořádně kvalitních římských silnic.
Morava se měla stát provincií Marcomannia
