Článek
Ve druhém století bylo území dnešního Brna pro Římany hluboko v takzvaném barbariku, tedy na území obývaném barbary. V tomto případě šlo o germánský kmen Markomanů, s nimiž sváděla desátá římská legie vleklé spory. Centrum nové provincie mělo vzniknout na vrchu Hradisko u dnešních Pasohlávek na Brněnsku, kde byla legie silně opevněna. Z něj se vydávala na sever.
„Při těchto výpravách si legie stavěla pochodové tábory. V podstatě šlo o příkopy a palisádami chráněný prostor, uvnitř kterého se nacházel stanový tábor. Příkop se hloubil okamžitě při budování tábora,“ řekla Novinkám vedoucí archeologického výzkumu Lenka Sedláčková.
Morava se měla stát provincií Marcomannia
Další objevy se očekávají
Pochodové tábory Římanů se našly v Jevíčku u Svitav, v Olomouci, Hulíně i v Modřicích. V Brně objevili archeologové první v roce 2017 ve Vojtově ulici, nyní objevený příkop v Havlenově na něj pravděpodobně navazuje. V roce 2020 pak nalezli další tábor v Grmelově ulici.
V září budou archeologové zkoumat tuto oblast podrobněji, a to v rámci výkopových prací spojených s rekonstrukcí vodovodu v Havlenově a Sobotkově ulici.
„Doufáme, že nám to přinese další odpovědi na otázky spojené s římským osídlením,“ poznamenala Sedláčková.
I prohledávání starých výkopů má smysl
Nález v Havlenově ulici ukazuje, že má smysl prozkoumávat i již vykutané, zasypané a opět vykopané příkopy. Uvnitř je sice navážka, nicméně současný objev se podařil díky prohlídce stěn jámy. Právě z nich vykoukl profil historického příkopu širokého 2,2 a hlubokého 1,2 metru.
Sen Marca Aurelia o Marcomanii se nakonec nesplnil a jeho syn a císařský nástupce Commodus se z území Moravy stáhl. Její římské osídlení připomíná expozice Brána do Římské říše v Pasohlávkách. Na ni navazuje stezka vedoucí na vrch Hradisko, kde jsou vyznačeny základy římských staveb.