Článek
„Jde o vůbec první systematický archeologický výzkum v Evropě zaměřený na tábor sloužící komunistickým represím,“ sdělil vedoucí výzkumu Pavel Vařeka. Napřed bylo nutné celé místo přesně lokalizovat a zmapovat povrchové pozůstatky. Přímo v lesích u Jáchymova pak tým složený ze tří akademických pracovníků a osmi studentů kutal od 4. do 10. října.
Srovnáno se zemí
Nikolaj byl zrušen v roce 1958. „Lágr po jeho zrušení srovnaly se zemí buldozery, ale předpokládáme, že je celý zahrnutý pod současným terénem,“ vysvětlil Vařeka a dodal: „Sondáž odhalila část jednoho vězeňského baráku, pozůstatky korekce i s železnou okenní mříží, relikty ohrazení tábora včetně bílého písku, který byl v takzvaném postřelovacím pásmu nasypaný podél ostnatých drátů.“
Výzkumníci našli i výše zmíněné předměty, třeba patrona ležela v místech, kde se podařilo detekovat základy jedné ze čtyř strážních věží. „Lékovku někdo hodil, nevíme proč, do ostnatých drátů,“ podotkl archeolog. To, že se na „druhé straně barikády“ žilo podstatně lépe, dokládá nález porcelánového talíře, ze kterého jedli dozorci. „Nikolaj měl dokonce fotbalové hřiště, samozřejmě pro bachaře,“ doplnil Vařeka.
Příští rok na jaře a v létě se plzeňští výzkumníci do prostoru vrátí. „Pak se chceme zaměřit také na tábor Eliáš, který patří spolu s Nikolajem mezi ty nejzachovalejší, a to díky tomu, že jsou v dnes zalesněném prostředí,“ uvedl Vařeka, podle něhož by výstupem výzkumu měla být mimo jiné aplikace, která lidem umožní virtuální prohlídku lágru.
Uranový gulag
U Jáchymova bylo do konce padesátých let osm táborů a pět uranových dolů, tamním peklem prošlo přes padesát tisíc vězňů. „Jednalo se o takový československý uranový gulag, malou kopii obrovského originálu sovětského gulagu,“ poznamenal Vařeka. Lágr Nikolaj sloužil v letech 1950 až 1951 jako tábor nucených prací, pak - do roku 1958 - jako nápravně pracovní tábor. Za ostnatými dráty tady trpělo až tisíc vězňů.