Archeologové stále pátrají po hrobce egyptské královny v komplexu Taposiris Magna

Ruiny města Taposiris Magna se nacházejí asi 50 kilometrů jihozápadně od Alexandrie, přičemž cesta z ní sem vede podél mořského pobřeží. Město bylo založeno mezi lety 280 až 270 před naším letopočtem faraonem Ptolemaiem II. Překlad jeho názvu do češtiny zní „Velká Osirisova hrobka“.

Město obsahuje důležitý chrám zasvěcený bohu mrtvých Usirovi (řecky Osiris), bylo však také zřejmě důležitým obchodní místem. Nacházelo se totiž na břehu dnes vyschlého velkého jezera Mareotis. Vodní cesta mohla být spojnicí v rámci obchodní cesty mezi Egyptem a Libyí, kterou obstarávaly hlavně karavany.

Okolí Usirova chrámu je zaplněno soustavou hrobek či pohřebních míst pro významné osobnosti patřící k různým dobám a stylům. Tato tzv. nekropole byla používána zhruba od 2. století př. n. l. až do 7. století našeho letopočtu.

Archeologové v této lokalitě pracují již od roku 1998 a postupně u nich vzniklo podezření, že v podzemním komplexu, souvisejícím s chrámem, je pohřbena i významná královská osobnost, možná právě Kleopatra VII.

Jedním z důvodů podporujících tuto hypotézu je podle některých archeologů nález řady mumií vysoce postavených hodnostářů, které byly pohřbeny čelem k chrámu.

Kolem roku 2004 zde začala pracovat archeologická expedice vedená dominikánskou právničkou Kathleen Martínezovou, která spolupracuje s University of San Domingo a s místním egyptským šéfarcheologem Zahi Hawassem.

Tato expedice našla během 18 let postupně 27 hrobek, z nichž 20 má tvar klenutých sarkofágů, částečně podzemních a částečně nadzemních. Zbývajících sedm pohřebních míst představují schodiště vedoucí do pohřebních komor.

Uvnitř těchto hrobek našel tým celkem 10 mumií, z nichž některé měly pozlacené jazyky (přesněji: jazyky obalené zlatými plátky).

Zlatem obalený jazyk měl podle některých zdrojů mrtvým „vyvoleným“ umožnit mluvit s Osirisem v posmrtném životě. Skutečný význam kultu tohoto staroegyptského boha tkví v tom, že měl „správným věřícím“ poskytnout nesmrtelnost.

Původně mohly být některé mumie pokryty plátkovým zlatem mnohem víc. Styl objevených hrobek naznačuje, že byly postaveny během helénistického období, cca před 2000 lety.

Expedice zde dále vykopala menší chrám zasvěcený bohyni Isis a objevila mince s tváří Alexandra Velikého. Uvnitř chrámu našla řadu hlubokých šachet, z nichž se zdá, že tři sloužily k pohřbívání významných osob. Martínezová věří, že Kleopatra a Marcus Antonius mohli být pohřbeni v hluboké šachtě podobné těm, které již byly objeveny.

Už v roce 2008 v lokalitě Taposiris Magna společná egyptsko-dominikánská pracovní skupina našla alabastrovou sošku Kleopatry a také asi dvacítku poškozených bronzových skulptur, které také znázorňují Kleopatru, později navíc 22 mincí s její podobiznou. Expedice Martínezové našla i krásnou bustu, pravděpodobně znázorňující také hlavu Kleopatry.

Tým také postupně našel mnoho amuletů (plátky zlata v podobě jazyků) spolu s krásnou bezhlavou žulovou sochou krále z doby Ptolemaiovců, také sochy bohyně Isis. Mezi nejzajímavější nálezy patří unikátní maska ​​zobrazující muže s rozštěpem brady, která má určitou podobnost se známými portréty Marka Antonia. Také zde byly nalezeny rytiny zobrazující Kleopatru a Marka Antonia v objetí.

Spoustu nálezů (z celkem více než 1500 předmětů) bylo třeba vyprostit z věkovitých nánosů bahna a vrstev suti.

Nejnovějším objevem expedice vedené Martínezovou je významný dlouhý tunel, vytesaný ve skále pod starověkým Usirovým chrámem, který podle jejího vyjádření může vést k dlouho hledané hrobce slavné královny Kleopatry.

Podle zprávy je tunel dva metry vysoký a 1305 metrů dlouhý. Kathleen Martínezová věří, že Kleopatra a její milenec Marcus Antonius byli pohřbeni někde v podzemí v blízkosti chrámu či tunelu pod ním.

Archeologové již v roce 2009 pomocí speciálního „podzemního“ radaru objevili přibližně 20 metrů hluboko pod chrámem tři rozlehlé komory. Odborníci spojení s Martínezovou se domnívají, že Kleopatra zde plánovala pro sebe a Marcuse Antonia společnou hrobku, která by s nimi propojila starověký mýtus o bohyni Isis a bohu mrtvých Usirovi. Po jejich smrti měli bohové dovolit Kleopatře žít s Antoniem v jiné vyšší formě existence, takže by spolu měli věčný život.

Ptolemaiovci, ač měli řecký původ, se stylizovali jako tradiční egyptští faraoni a dávali najevo svou královskou moc a blízké vztahy s egyptskými bohy výstavbou nádherných chrámů po celém Egyptě. Jako ptolemaiovská královna byla Kleopatra často zobrazena na stěnách chrámů v podobě bohyně Isis.

Kleopatra a Antonius se na veřejnosti prezentovali jako vtělení Isis a Usira, čímž si chtěli upevnit postavení bohů na Zemi. Jejich božská symbolika měla zřejmě sloužit i jako psychologická zbraň proti římským dobyvatelům.

Kromě tunelu obsahuje nejnovější nález dvě alabastrové sochy, z nichž jedna vypadá jako sfinga, a také mnoho keramických nádob a hrnců.

Část tunelu i chrámu je nyní pod vodou, zřejmě kvůli dávným zemětřesením, které oblast poznamenaly mezi lety 320 a 1303 našeho letopočtu. Údajně jich bylo nejméně 23.

V roce 2012 bylo navíc zjištěno, že ruiny chrámu byly negativně ovlivněny druhou bitvou u El Alameinu (za 2. světové války). Tým našel v jeho tunelech několik nevybuchlých bomb a také ohořelé pozůstatky italských a novozélandských vojáků.

V roce 2013 zde byly proto vykopávky zastaveny, ale Martínezová později dostala povolení pokračovat v práci v této lokalitě.

Nyní asi bude muset archeologická expedice Martínezové (podle informací zpravodajské stanice CNN) kopat i v místech, která se nacházejí pod hladinou moře a budou z velké části zatopeny vodou - aby dosáhla svého cíle. (Pod vodou se mimochodem kvůli dávnému zemětřesení a vlně tsunami nachází i bývalý Kleopatřin palác v Alexandrii.)

I kdyby zde Martínezová kýženou hrobku nenašla (jak předpovídají skeptici), i tak se významně zapíše do dějin archeologie, a to svými hojnými nálezy historických artefaktů v komplexu Taposiris Magna.