Článek
Plavili se na monoxylu, dřevěném plavidle, které si podobně jako jejich předchůdci v pravěku vydlabali z jediného kmene stromu. Na vlastní kůži chtěli ověřit vlastnosti plavidla na moři.
„Publikování výsledků experimentu v odborných časopisech ještě bude chvíli trvat, ale už nyní přicházíme s populární prezentací,“ uvedl autor komiksu i náčelník celé expedice, archeolog Radomír Tichý.
Komiks je podle něho určen mírně poučené veřejnosti, která se zajímá o pravěk. Poprvé bude k dispozici 12. července přímo v archeoparku, objednat jej bude možné i po internetu.
Dva obrovské kmeny stromů nalezené stavbaři v Hradci Králové jsou polotovary lodí z doby Keltů
„Není to klasický příběh s jedním kladným hrdinou. Naší hlavní postavou je sám člun a jeho víceméně bezejmenná posádka. A pravda je, že bez dobrodružství to nebylo, některé etapy plavby byly hodně dramatické,“ přiznal Tichý.
Novodobí námořníci si na prehistorickém plavidle například ověřili, jak moc záleží na velikosti vln i směru větru. Když foukal protivítr, pluli rychlostí pouhých 3,4 kilometru za hodinu, zatímco s plachtou dosáhli i rychlosti sedm kilometrů za hodinu. Zjistili také, že mořské proudy plavbu příliš neovlivňují, důležitější je zmíněný vítr.
Knížka o 96 stranách není kresleným, ale fotografickým komiksem.
„Expedice měla svůj děj, který respektujeme. Modré barvy stránek přinášejí příběh člunu. Do toho jsme vložili ještě jeden příběh, příběh z mladší doby kamenné. Ten čtenář pozná podle žlutého podkladu,“ vysvětlil Radomír Tichý.
RECENZE: Encyklopedický, leč zábavný Franz Kafka
Boj o slovíčka
„Smyslem expedice nebylo fotit se, ale něco dokázat. Takže jsme vycházeli z toho, co bylo. Nakonec se ale na každou situaci, kterou jsme chtěli zdokumentovat, fotografie našla,“ řekl grafik Ondřej Štulc.
A neodpustil si poznámku, že největší boj byl o textovou část. „Radek, jako akademik, má sklon vyjadřovat se dost přesně, vědecky. Což při vložení textu do bublin působilo u námořníků na vlnách poněkud komicky. Tak jsme se trochu přetlačovali o slovíčka,“ usmál se Ondřej Štulc.
Expedice navazovala na předchozí tři výpravy: v roce 1995, 1998 a 2019. Na každou dlabali experimentátoři nový člun, jen výprava číslo dvě a tři měla stejné plavidlo.
„To odjelo nejvíc kilometrů, celkem 1200. Právem bude člun vystaven v chystané nové expozici v archeoparku. Pokud o něj ale neprojeví zájem řecká strana, která také zvažuje jeho vystavení v muzeu námořnictví,“ prozradil Tichý.
Člun z poslední expedice je rovněž ve Všestarech uskladněný tak, aby ho bylo možné použít i v budoucnu. Jestli se ale ještě nějaká expedice uskuteční, je zatím ve hvězdách.
„Každý takový projekt znamená obrovský výdej energie, kterou musíte zase nabít zpět. Teď jsme ve fázi nabíjení. Ale přál bych si, aby se ještě nějaká expedice uskutečnila,“ nechává si otevřená vrátka Tichý.
Expedice Monoxylon IV
- výprava začala 19. června 2023 na ostrově Samos u pobřeží Turecka a skončila po 17 dnech po zdolání 500 kilometrů na Peloponésu;
- posádka se plavila na člunu, vyrobeném z kmene přes 300 let starého dubu, který se vyvrátil v oboře Mochov nedaleko Opočna;
- kmen vážil 14 tun a výroba monoxylu (latinsky monoxylon) trvala tisíc hodin. Třetina délky lodi byla opracována dobovými kamennými nástroji a zbylá část kvůli úspoře času nástroji současnými;
- člun má na délku 11,5 metru, široký je až 120 centimetrů. Před spuštěním na vodu vážil 2,7 tuny, po expedici 3,5 tuny;
- předlohou mu bylo 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma;
- expedice Monoxylon IV navázala na předchozí tři výpravy na podobně dlabaných člunech v letech 1995, 1998 a 2019.