Hlavní obsah

Archeologové prozkoumali tajemnou propadlinu na Břeclavsku. Našli zapomenutý důl

Boleradice

Tajemnou propadlinu na odlehlé louce uprostřed Boleradic, Klobouk a Morkůvek na Břeclavsku prozkoumali v uplynulých dnech archeologové. Díra do země se tam vytvořila před 15 lety a neustále se rozšiřuje. O pomoc je požádali starostové obávající se, aby se do ní někdo nezřítil. Archeologové objevili v podzemí 20 metrů neznámých chodeb.

Archeologický průzkum neznámého podzemí na katastru Boleradic, Klobouk a MorkůvekVideo: Ústav archeologické památkové péče Brno

Článek

„Patrně jde o dávno zapomenutý starý důl, v němž se možná v 19. století těžil písek a štěrk na údržbu silnic. Našly jsme v něm kostry dvou uhynulých zvířat. Propadlinu bude nutné s ohledem na bezpečnost veřejnosti zasypat,“ řekl Novinkám Petr Kos z Ústavu archeologické památkové péče v Brně.

Chodby nejsou bezpečné a veřejnost by se jim proto měla vyhnout.

Foto: archiv ÚAPP Brno

Průzkum jedné z chodeb

Objevili klikatící se chodby

Propadlina se postupem let rozšířila natolik, že vstup do ní má v průměru už dva metry.

Archeologové v Brně objevili příkop, který si kolem svého pochodového tábora postavili Římané

Věda a školy

Jedním z předpokladů bylo, že by nově objevené chodby mohly být součástí tajných únikových tras ze zaniklé středověké obce Přestavlky, což se nepotvrdilo. Podle další teorie mohlo jít o pozůstatky sklepů pod někdejšími budovami této vesnice, které už dávno podlehly zubu času.

Foto: archiv ÚAPP Brno

Archeologové a starostové u propadliny, která se vytvořila před 15 lety na Břeclavsku a stále se zvětšuje.

„Tajné únikové chodby z hradů či domů se kopaly v přímce, tedy směřovaly bez zbytečných zatáček z jednoho bodu do druhého. Nově objevený systém je poměrně členitý a nepravidelný. Pokud by šlo o sklepy domů, dříve se jim říkalo lochy, byly by v nich odvětrávací drobné šachty a niky pro louče a kahany. Nic takového jsme ale neobjevili,“ zdůraznil archeolog Kos.

Materiál na údržbu někdejších silnic

Nejpravděpodobnější variantou tedy je, že se na tomto místě v 19. století těžily písky, štěrk a kamenivo na údržbu silnic, a to za časů, než se začaly využívat dlažební kostky. Spotřeba materiálu byla obrovská, půda nad vykopanými chodbami se navíc propadla. Podobný systém chodeb lze najít u nedalekých Bulhar.

FOTO: Příroda si bere své území na Mostecku zpět

Domácí

Průzkumem chodeb se archeologové dostali ke druhému vstupu do podzemí na nedalekém sesunutém svahu, kde mohl být vstup do dolu.

Foto: archiv ÚAPP Brno

Mapa nově zmapovaného podzemí - někdejšího dolu na písek, štěrk a kámen

„Se starosty jsme se shodli na tom, že bude nejbezpečnější propadlinu zavézt pevným materiálem a zcela tak uzavřít vstup do podzemí. Nad systémem chodeb leží step a podloží není stoprocentně stabilní,“ doplnil Kos.

S kolegy se po netradičním průzkumu vrátil k vykopávkám.

Foto: archiv ÚAPP Brno

Zaměřování podzemí

Čeští vědci zrestaurovali unikátní poklad z doby stěhování národů

Věda a školy
Související témata:
Ústav archeologické památkové péče Brno

Výběr článků

Načítám