Článek
Pohřebiště patří s největší pravděpodobností germánským bojovníkům z dob markomanských válek mezi Germány a Římany, z období kolem druhého století našeho letopočtu. Co do množství nalezených ostruh a dalších předmětů nemá tento objev ve střední Evropě obdoby,“ sdělil Miroslav Popelka z Ústavu archeologické památkové péče Brno (ÚAPP).
Ostruh, z nichž některé byly určené k obřadům, zatím archeologové objevili 41. Germánské pohřebiště se nachází asi osm kilometrů od již dříve nalezeného římského vojenského tábora z daného období, a to v Pravčicích u Hulína. Podle archeologů je tedy možné, že v těchto místech mezi sebou oba tábory svedly velké bitvy.
Dosud archeologové na pohřebišti odkryli 57 žárových hrobů. Nejde však o konečné číslo a při pokračujícím výzkumu chtějí odkrýt dalších více než dvacet hrobů. Podle archeologa Tomáše Zemana z ÚAPP je podle dosavadních nálezů pravděpodobné, že hroby germánských válečných jezdců v této lokalitě přibývaly po dobu jednoho století.
Žárové pohřebiště objevil před osmi lety amatérský spolupracovník ÚAPP. Od té doby byla lokalita průběžně monitorována archeology pomocí povrchových sběrů za využití detektorů kovů. Aktuální archeologický výzkum zde provádí Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Nález pohřebiště představuje přímý doklad průniku germánských bojovníků z oblastí dnešního středního Polska a pobřeží Baltského moře na střední Moravu během válečného konfliktu s Římany.
Objevy i u Fryštáku
Dalším objevem archeologů z Archeologického centra v Olomouci osada z doby kamenné. Pravěké sídlo odkryli u stavby dálnice R49 v katastru obce Fryšták. Šlo o první zemědělce, kteří se na našem území usídlili. „Na základě charakteristické keramiky i reliktů do země zahloubených objektů datujeme osadu do šestého tisíciletí před naším letopočtem,“ řekl Jaroslav Peška, ředitel Archeologického centra Olomouc.
„První zemědělci bydleli ve vícegeneračních velkých a dlouhých domech, jejichž konstrukčními základy byly dřevěné sloupy částečně zakopané do země. Půdorysy těchto staveb, největší o délce čtyřicet metrů a šířce dvanáct metrů, jsme objevili právě v lokalitě u Fryštáku,“ dodal archeolog Arkadiusz Tajer.
Obyvatelé fryštácké osady jako omítku používali hlínu, kterou těžili z příkopů u domů, a co nepadlo na fasádu, posloužilo k výrobě pěkně zdobené keramiky.