Archeologové odhalili římské město, do země ani nekopli

Archeologové nemuseli převrátit jediný kámen, protože speciální zařízení Ground Penetrating Radar (GPR) umístěné na malé čtyřkolce jim ve spolupráci se satelitní navigací umožnilo „vidět“ skrze vrstvy půdy do hloubky.

Dokonce byli schopni odhalit, jak se město vyvíjelo od časů, kdy bylo postaveno, tedy od roku 241 před naším letopočtem, až do doby, kdy bylo opuštěno v raném středověku na přelomu 7. a 8. století.

Radar pomohl pod povrchem, kde je nyní na povrchu převážně nezastavěné travnaté území, identifikovat amfiteátr či lázeňský komplex, dále chrámy i jiné památky včetně trochu záhadné, možná náboženské budovy s kolonádou, dále tržiště, obchody či rozlehlou starověkou – a poměrně důmyslně předem naplánovanou – vodovodní síť.

Město dosahující ani ne poloviny rozlohy Pompejí mělo ve své době podle odborníků kolem 3000 obyvatel.

Vedle zmapování celého starověkého města se vědci zaměřili i na popis malé, méně než kilometrové oblasti. Radarová technika byla tak účinná, že jim poskytla obrovské množství dat, vyhodnocení výsledků pak zabralo podle agentury Reuters zhruba čtyři měsíce.

„Míra detailů, jaké naše práce poskytuje, ukázala, jak tento typ průzkumu může přinést revoluci v archeologických průzkumech městských lokalit,“ poznamenal jeden z autorů studie, profesor Martin Millett z britské Univerzity v Cambridgi.

Podle něj i kolegů z belgické Univerzity v Gentu není pochyb, že daná technologie zásadně změní způsob, jak chápat římskou urbanizaci.

Server The Daily MailI připomíná, že i bez ohledu na toto nové pátrání je Falerii Novi slušně prozkoumanou starořímskou lokalitou. Již v minulosti poskytla všemožné nálezy, nicméně vykopána byla jen část města, zatímco většina zůstávala pohřbena.

Historie města sahá až k době konfliktu mezi Římany a Falisky, kteří obývali severní části oblasti Latium (dnešní italský region Lazio). Řím nakonec porazil domorodce v roce 241 před naším letopočtem a zmocnil se jejich zbraní, otroků a většiny jejich území.

Původní město Falerii na jihu bývalé Etrurie bylo zničeno a Římané zde pokračovali zhruba tisíciletou nadvládou, zatímco Faliskové i jejich jazyk blízký latině (tito Italikové hovořili tzv. falištinou) vymřeli do jednoho století poté. Po zboření Falerii postavili Římané nové město vzdálené jen pět kilometrů od toho původního.

„Náhradní“ město pojmenované jednoduše Falerii Novi bylo opuštěno kolem roku 700 n. l., kdy oblast po zániku takzvané Západořímské říše poněkud upadala.

Původní město Falerii, respektive jeho nástupnické osídlení, v jiné podobě existuje opodál dodnes - jako Civita Castellana. Znovu obydleno bylo před rokem 1000, už z roku 994 existuje zmínka o tomto jeho novém názvu, který lze přeložit jako „Hradní město“.