Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulit plžů z doby kamenné

Nálezy dokládají, že Kateřinská jeskyně byla osídlena již v samotném počátku lidských dějin, kdy lovcům sloužila jako útočiště před nepřízní počasí. Ve středověku sloužila jako penězokazecká dílna, ukrytá v lesích Moravského krasu, kde se to hemžilo loupežníky.

Tři nově nalezené ulity jsou z drobných plžů druhu zubovec dunajský. „Před tisíciletími někdo do každé z nich vybrousil otvor tak, aby se daly nosit asi jako přívěsky,“ řekl Novinkám Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR.

Tyto ozdoby vznikly možná až ve starší době kamenné, a přestože se to na první pohled nemusí zdát, pro tehdejšího řemeslníka muselo být vyvrtání otvorů technicky náročné. Ulity asi někdo nosil v období, kdy v jeskyni vznikly četné malby.

V jeskyni se dosud našlo 15 pravěkých kreseb. Nejstarší z nich vznikla před 7200 lety. Nejde o vyobrazení zvířat, známé například z jeskyně ve španělské Altamiře - ty z Kateřinské jeskyně mají podobu podivných geometrických obrazců. Právě díky nim se tato jeskyně stala významnou archeologickou lokalitou.

„U čar je jasně vidět, že na sebe logicky navazují. Nejde tedy o čmáranici, ale o racionální počin,“ uvedl k těmto nálezům archeolog Martin Golec. Nejtemnější útroby Kateřinské jeskyně možná podle něj kdysi sloužily jako svatyně.

Po onom dřívějším objevu kreseb pak přišel další překvapivý nález. Šlo o úlomek břidlice s tajemnými postavami, pravděpodobně byl součástí nějakého uměleckého či duchovního předmětu, vyrobeného někdy v době bronzové.

Šokující je, že se na Moravu mohl dostat z říše Chetitů, tedy ze současného centrálního Turecka. Destičky nápadně připomínají dvanáct bohů kráčejících podsvětím na reliéfu vytesaném do skály ve svatyni Yazilikaya dávno zaniklého chetitského města Chattušašu. Vědci nad nálezem kroutí hlavami. Úlomek nadále velmi bedlivě zkoumají.

Ve středověku byla Kateřinská jeskyně skrýší padělatelů peněz. Našly se kovové plíšky, z nichž se padělky mincí vyráběly. Jde o takzvané střížky, do nichž ještě nebylo nic vyraženo, takže se zatím neví, jaké mince se v Kateřince padělaly. Dílna v ní mohla být ve 14. a 15. století.

Jeskyně získala podle pověsti jméno po pasačce Kateřině, které se do ní zatoulala ovečka. Vydala se za zvukem zvonečku, který prý měla na krku. Děvče v podzemí zabloudilo a zemřelo.

Jeskyně je zpřístupněna veřejnosti, ročně ji navštíví zhruba 40 až 50 tisíc turistů, Její zajímavostí je krápník připomínající Čarodějnici a Hlavní dóm, který je se svojí délkou 95 a šířkou 44 metrů největším veřejnosti zpřístupněným jeskynním prostorem v České republice.