Článek
Jedním z nejvýznamnějších objevů v Dluhonicích je rozsáhlá nekropole z období laténské kultury. Odborníci se domnívají, že pohřebiště vzniklo mezi druhým a třetím stoletím před naším letopočtem, kdy zde Keltové pohřbívali své mrtvé.
„Jedná se o výjimečný nález, protože keltské hroby z jiných nalezišť jsou obvykle kostrové a vyskytují se v nižších počtech. Tady se nám podařilo odkrýt několik desítek žárových hrobů, což je opravdu unikátní,“ popsal vedoucí archeolog Marek Kalábek.
Archeologové u Dluhonic objevili celkem 33 žárových hrobů (hrob bez urny, kde jsou ostatky smíchány společně se zbytky ze žároviště), což činí z tohoto pohřebiště jedno z nejpočetnějších na střední Moravě. Část pohřebiště byla bohužel poškozena hlubokou orbou v minulém století, což ztěžovalo odborníkům identifikaci.
Mezi žárovými hroby dominoval hrob keltského bojovníka, kterého pohřbili s jeho železným mečem, kopím a opaskem. Tyto předměty naznačují, že muž patřil k elitě zdejší komunity. Zbraň byla uložena v kožené pochvě a rukojeť meče byla vyrobena ze dřeva.
Zatímco bojovníkův hrob vynikal bohatou výbavou, většina ostatních hrobů byla skromná. Šlo hlavně o malé zahloubené jamky kruhového či obdélného půdorysu s chudou výbavou v podobě zlomků kovových artefaktů a keramiky. „Prosté žárové hroby poskytují jedinečný pohled na život chudších vrstev keltské společnosti, které se podařilo zachytit,“ dodal Kalábek.
Vedle keltského pohřebiště archeologové odhalili také slovanské kostrové hroby a dvojhrob z devátého a desátého století. Tyto nálezy pocházejí z období Velkomoravské říše, kdy na tomto území pohřbívali lidé z doby hradištní. Typickým znakem této kultury byly hluboké komorové hroby, které pracovníci výzkumu odkryli také v Dluhonicích.
Mezi nejzajímavější objevy patřil hrob ženy uložené původně na dřevěných márách. Jako výbavu měla u sebe keramickou nádobu, křesací soupravu a železný srp s dřevěnou rukojetí.
Nejstarší osídlení, které čítalo přes 300 nalezených objektů, je spojeno s kulturou prvních zemědělců žijících v mladší době kamenné. Na nalezišti odborníci identifikovali půdorysy dlouhých halových domů, zásobní jámy, pece a zahloubené jámy, takzvané hliníky. Hlínu, kterou vytěžili z jam, používali jako izolační materiál na stěny svých dřevěných obydlí, na stavbu kleneb pecí a jako surovinu pro výrobu keramiky.
„Kromě četné keramiky jsme objevili také štípané nástroje z pazourku, zlomky broušených seker a kamenné mlýny na drcení obilí. Nalezené artefakty nám pomáhají lépe pochopit každodenní život pravěké společnosti,“ dodal Kalábek.