Archeologové našli v místě budoucího Pražského okruhu hrob bojovníka z éry stěhování národů

Hrob, který odolal lupičům, se podle vědců vymykal i svou podobou. Hrob bojovníka, jenž pochází podle prvních odhadů, jak výzkumníci sdělili Novinkám, z 5. století našeho letopočtu, byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm bohatá výbava.

„Byl skoro tři metry hluboký a s rozměry více než 3×2 metry se výrazně odlišoval od ostatních. Jeho výjimečnost podtrhuje i skutečnost, že se nacházel mimo hlavní část pohřebiště,“ uvedla Petra Maříková Vlčková z Archeologického ústavu AV ČR, vedoucí výzkumu, který probíhá mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

Za zajímavou považuje Maříková Vlčková i jeho úpravu. Na povrchu se podle ní velmi pravděpodobně nacházela malá mohyla s mělkým žlábkem, v pohřební jámě pak badatelé identifikovali obvodovou římsu či lavici podél delší stěny, tzv. niku, a pozůstatky dřevěné rakve.

„Na lavici bylo při ukládání těla položeno kopí, pravděpodobně s ratištěm (dřevěnou násadou - pozn. red.), protože jeho hrot jsme nalezli zaražený do stěny pohřební jámy. V tulejce (objímce na násadu - pozn. red.) se dokonce ještě dochovaly nepatrné stopy po ratišti,“ prozradila.

Dochovala se i bohatá pohřební výbava, například železný meč, nůž, prubířský kámen v dřevěném pouzdře, brousek, minimálně dvě velké keramické nádoby, součásti opasku či spony.

Na pohřebišti pak archeologové objevili i několik dalších větších hrobů s mělkými žlábky jako jedinou stopou po nadzemní konstrukci. Uvnitř se nacházely lavice po obou delších stěnách a původně i mohutné dřevěné rakve. Zachovaly se keramické nádoby, meče, kopí, sekerka a ozdoby, korálky jednobarevné, vícebarevné i tzv. millefiori – tisíc květů, vyráběné z různobarevných skleněných tyčinek spájených dohromady či přesleny.

V ostatních hrobech, které tvořily řady či malé skupiny, chyběla vnitřní úprava hrobové jámy.

„Nejednalo se ale o chudě vybavené hroby, i tyto obsahovaly keramické nádoby, korálky ze skla nebo jantaru, spony či náramky a železná kování z nedochovaných nádob,“ upřesnila Maříková Vlčková.

Jak dále archeologové informovali v aktuální tiskové zprávě, podařilo se jim v blízkosti pohřebiště identifikovat také stopy po sídlišti pravděpodobně ze stejného období v podobě jam a několika polozemnic datovaných pomocí keramických nálezů.

V současnosti vědci prozkoumávají také pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů, tedy z let 2500–2200 př. n. l., které objevili v jiné části budoucího okruhu. Zatím se podařilo na dvou lokalitách zdokumentovat téměř 80 hrobů, což je dosud největší známé pohřebiště této kultury v Čechách.

Lidé tehdy pohřbívali mrtvé podle velmi specifického pohřebního rituálu. Muži byli ukládáni na levém boku, hlavou k severu a obličejem k východu, zatímco ženy spočívaly na pravém boku a s hlavou k jihu.

Kolem těl byla rozložená pohřební výbava, především keramické nádoby, kamenné nástroje a drobné kostěné šperky.

„V těsném sousedství jednoho z pohřebišť byla odkryta skupina 45 zásobních jam, pravděpodobně ze stejného období. Jámy byly tak blízko u sebe, že plocha výzkumu trochu připomínala ementál,“ popsala s trochou nadsázky Maříková Vlčková.

Záchranný archeologický výzkum v trase dostavby Pražského okruhu v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic, které má budování důležité dopravní tepny na starost, pokračuje. Archeologové od loňského května zdokumentovali více než deset tisíc objektů.

Budoucí silnice, která se začala stavět v závěru minulého roku, vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé už od pravěku. Vyhodnocení terénní dokumentace, konzervace a zpracování nálezů potrvá několik dalších měsíců.