Článek
Ve Štýřicích už v souvislosti s rekonstrukcí či budováním nové větve teplovodu archeologové na několika místech pátrali, v Polní ulici v srpnu prováděli výzkum na menší ploše 1,6 metru na osm metrů.
Po nálezu sídlištních jam zasypaných odpadem, několika kůlových jam dokládajících existenci stavby a jedné zásobní jámy odhalili archeologové lidské ostatky uložené ve skrčené poloze.
Jak Novinkám sdělila vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková, samotný hrob byl objeven 15. srpna.
Archeologové v Brně objevili příkop, který si kolem svého pochodového tábora postavili Římané
„Víme, že v této poloze se pohřbívalo v době neolitu a eneolitu (mladší až pozdní doba kamenná – pozn. red.). Bohužel období nejsme schopni přesně určit, protože hrob neobsahoval žádnou keramiku ani jinou výbavu,“ zmínila Sedláčková.
„Radiouhlíková metoda datování je nyní jediná, která nám může osvětlit stáří pohřbu. Na základě stratigrafické situace, pohřebního ritu, nálezů získaných ze zásypu hrobu (několik drobných keramických střepů, které se ovšem do zásypu dostaly jako odpad z okolí při zasypávání hrobové jámy, nikoli že by byly k pohřbu přidány jako milodar) a znalostí o okolním pravěkém osídlení se s jistotou jedná o hrob pravěký – lze předpokládat období neolitu, eneolitu až starší dobu bronzovou,“ upřesnila pro Novinky.
Může to tedy znamenat období přibližně od 6. tisíciletí před naším letopočtem až cca do roku 2000 př. n. l.
Archeoložka však dodala, že jinou a překvapivou dataci samozřejmě nelze vyloučit.
Dožila se 45 let
Ostatky každopádně již analyzovali antropologové, kteří jednoznačně určili, že šlo o ženu, která byla asi 150 centimetrů vysoká.
„Náš záhadný skrčenec byla žena, matka, z našeho pohledu malého vzrůstu, spíše štíhlé, ale relativně svalnaté postavy. Dožila se na svou dobu úctyhodného věku – více než 45 let,“ uvedla dále Sedláčková.
„Vyzrálý věk však s sebou přináší i jisté zdravotní obtíže: žena trpěla bolestmi zad a již za svého života prodělala ztrátu většího množství zubů. Na stehenních kostech byly zjištěny také indikátory pracovního stresu, které jsou nejčastěji způsobeny nadměrným namáháním svalů, např. při stoupání do strmých kopců nebo při nošení těžkých břemen,“ shrnula výsledky průzkumu.