Archeologové našli na cihlách pod pardubickým zámkem otisky tlap zvířat. Měly ochránit stavbu

„Tento nález je zásadní, protože o podobě pardubického předhradí i hradu víme jen velmi málo. Dochované plány zobrazují až renesanční pernštejnský zámek, předchozí hrad ne. Vše, co nyní odkrýváme, jsou nové informace,“ vysvětlil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

„Narazili jsme na metr širokou kamennou zeď, která byla postavena v 15. století. Mohla patřit hospodářské budově, ale je možné, že měla i jinou funkci. Zdá se však příliš subtilní na to, aby tvořila například hradbu,“ doplnil vedoucí archeologického oddělení zmíněného muzea Tomáš Zavoral.

Zeď byla založena do vrstvy spáleniště, které vzniklo po velkém požáru ve 14. století. O něm se ale nedochovaly žádné písemné záznamy. Dosud archeologické výzkumy na nádvoří zdokumentovaly především barokní pozůstatky, například odpadní kanály či klenbu, ale žádné takto staré struktury.

Svědectví života v 15. století se objevilo i přímo v této zdi – v gotických cihlách zvaných buchty poznali archeologové stopy zvířecích tlapek.

„Vykoukl na nás otisk kočičí packy i psí tlapky, o kousek dál ještě kopýtka kozy. Tyto otisky vznikaly spontánně při schnutí cihel před vypálením, ale někdy je tam výrobci vytlačili záměrně, měly přinášet štěstí,“ podotkl archeolog muzea Jan Musil.

Archeologové věří, že se jim podaří zjistit, k čemu zeď sloužila. „Šance existuje. Jsme v počátcích archeologického výzkumu. Zeď není ani zaznamenána v žádných pramenech,“ dodal archeolog Zavoral.

Dalším důležitým objevem je potvrzení existence návrší, které využil nejstarší hrad.

„Před ním se ve 14. století v době pánů z Pardubic nebo v 15. století za vlastnictví Diviše Bořka z Miletínka rozkládalo předhradí s dřevěnými domy. Z vrstvy mazanice jsme zjistili, že to byly hrázděné patrové domy. Nález navíc naznačuje, že hradní komplex byl větší, než jsme dosud předpokládali, a mohla ho tvořit i kamenná zástavba,“ popsal Zavoral.

„Nález je pro odborníky zásadní – doposud neměli žádné doklady o tom, jak vypadalo předhradí pardubického hradu před obdobím Pernštejnů. Nové poznatky tak zaplňují další mezeru ve znalostech o středověkých Pardubicích,“ upozornil ředitel muzea Libánek.

Objev doplňuje nedávný nález pozůstatků povrchu středověké ulice poblíž Zelené brány. Společně začínají vytvářet první konkrétnější dílky podoby tehdejšího poddanského městečka.

Archeologický průzkum je součástí přeměny hospodářských budov. Ty se mění na návštěvnické centrum, v místě vznikne také interaktivní výstava věnovaná přírodě Pardubického kraje. Přeměna přijde na necelých 90 milionů korun, návštěvníci sem budou moci vyrazit v roce 2027.