Článek
Pokladem se v tomto případě nemyslí nádoba plná mincí uložených na zlé časy, ale jde o pohřební výbavu, kterou s sebou na poslední cestu dostaly dvě dívky.
Archeologové v jejich hrobech na malém pohřebišti takzvané bylanské kultury našli keramické nádoby, osobní šperky a součásti koňských postrojů a čtyřkolých vozů, což naznačuje, že pohřbené patřily k privilegované vrstvě tehdejší společnosti.
Nejvzácnějšími kousky byly zlaté ozdoby, které zřejmě byly součástí účesu zemřelých dívek. Archeologové jich našli hned dvacet – sedmnáct spirálek, dvě kulovité plechové ozdoby a jeden kroužek z krouceného drátku.
Archeologové našli v místě budoucího Pražského okruhu hrob bojovníka z éry stěhování národů
„Ze starší doby železné máme na našem území zlata velmi málo, takže se jedná o největší soubor z tohoto období, jak co do počtu, tak i celkové hmotnosti,“ popsala archeoložka Jana Doležalová z mosteckého Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.
Zlaté předměty z prvního hrobu objeveného v roce 2019
Celý soubor šperků váží 33 gramů. Kromě sedmnácti zlatých spirálek, které se měly vplétat do vlasů, obsahuje i dvě kulovité ozdoby ze zlatého plechu. Ty mohly být navlečeny na čelence organického původu.
„Ačkoliv byly spirálky známy i dříve, do roku 2019 jsme na jednom místě našli maximálně čtyři. Tady jich máme rovnou 17, což je obrovský nárůst. Na první pohled se to může zdát jako drobnost, ale pro období starší doby železné je to skutečná senzace,“ zmínila archeoložka.
Potvrdila, že informace o nálezu s kolegy drželi v tajnosti. „Pokud máte lokalitu takového významu, tak si chcete být jistí, že jste ji prozkoumali v celém rozsahu, než o ní uveřejníte informace. A uveřejnit jen fotografie nalezených předmětů bez dalšího kontextu by nedávalo smysl,“ potvrdila Novinkám Doležalová.
„V roce 2020 se nám potvrdilo, že pohřebiště skutečně pokračuje, a prozkoumali jsme další hrob obsahující zlaté předměty. Celý soubor také musel projít laboratorním zpracováním, které prováděl Archeologický ústav Akademie věd v Brně,“ dodala.
Pod silnicí u Prahy se skrývaly hroty šípů z doby bronzové
Kosterní pozůstatky se v hrobech nedochovaly. V jednom ze dvou hrobů ale archeologové našli zub a z jeho zkoumání a na základě dalších indicií došli k závěru, že v hrobech byly pochovány mladé ženy.
Plošný snímek prvního ze dvou dívčích hrobů objeveného v roce 2019
„Na základě výbavy, například podle přítomnosti kruhového šperku, a současně podle absence zbraní, jsme schopní s určitou mírou pravděpodobnosti říct, že tam byla pohřbená žena. Z jiných lokalit tohoto typu totiž víme, že takové soupravy kruhového šperku u sebe mívaly ženy,“ vysvětlila archeoložka.
„A při určení stáří nám pomohl onen jeden zub. S jeho pomocí se antropologicky určilo, že to je zub osoby mezi 16 a 20 lety věku, u druhého hrobu je to odhad. Kvůli nedostatku kosterního materiálu bohužel nemáme možnost udělat další analýzy,“ dodala.
Na základě takzvané relativní chronologie, tedy podle nalezených předmětů, datují archeologové objevené pohřby do rozmezí let 650 až 600 před naším letopočtem.
Výstava Uhlí v Teplicích
Panel o unikátním nálezu na teplické výstavě
- Jde o poctu končící hornické činnosti v severočeské hnědouhelné pánvi.
- Má několik částí, které se věnují genealogii, mineralogii, paleontologii, vzniku uhlí, historii dolování i současné rekultivaci těžbou.
- Lidé se na výstavě mohou projít důlní štolou, pro děti je připravena hra Zatoulaný permoník.
- Část výstavy se věnuje archeologickým nálezům při záchranných výzkumech, které předcházely těžbě.
Poklad je nyní k vidění na speciální výstavě Uhlí v jízdárně teplického zámku. Výstava se věnuje končící těžbě v severočeském hnědouhelném revíru a představuje i archeologické nálezy objevené při výzkumech, které předcházely těžebním pracím. Mezi ně patří i nález z Chomutovska.
Na Prostějovsku vykopali hrob langobardského bojovníka, pohřben byl i s mečem
