Článek
„Je to náš předpoklad, zkoumáme ji dále do hloubky a doufáme, že v dolní části narazíme na výdřevu. Ta by potvrdila domněnku a v případě dochování potřebného množství dřevního materiálu umožnila i přesné datovaní,“ řekl Právu archeolog Jiří Macháček z brněnské Masarykovy univerzity.
Předpokládáme, že by tu mohl být domov správce, jehož hrob jsme před časem objevili uvnitř rotundy.
U Břeclavi vede letní archeologický výzkum, kterého se postupně účastní i zahraniční studenti. Třeba z vídeňské univerzity, britského Exeteru či německého Bambergu.
Cenné by byly i jen pozůstatky rostlin
Pokud se skutečně jedná o studnu a dendrochronologové určí datum pokácení stromů, bude to další kamínek do mozaiky informací o Pohansku.
„Pro nás ale budou cenné i makrozbytky rostlin, které by mohl zásyp ve studni vydat. Lze z nich vyčíst spoustu informací o přírodním charakteru lokality v době osídlení,“ dodal Macháček.
Studna ale není jediné, nač archeologové narazili. Stopy po palisádovém oplocení dávají tušit, že se pohybují v místech, kde mohlo být obydlí správce předhradí.
„Předpokládáme, že by tu mohl být domov správce, jehož hrob jsme před časem objevili uvnitř rotundy,“ připomněl dřívější překvapení v podobě odkrytého druhého kostela Pohanska Macháček. Kruhová rotunda byla v předhradí a po několik posledních let archeologové zkoumají právě tuto oblast.
Pomoc od hasičů
„Úplně nám tu chyběly srážky a odkrytá vrstva půdy ztvrdla na kámen. Nedalo se vůbec kopat. Pomoc jsme našli u starobřeclavských hasičů, kteří přijeli a místo nám pokropili. Patří jim za to dík, hodně nám pomohli,“ doplnil vedoucí výzkumu.
Jeden z letošních nálezů – hrací kámen z paroží
Země sice nevydala žádný hrob, ale přesto nabídla důkazy obydlení. Náušnice, kovové kroužky ze zbroje, šipky šípů a další. A také hrací kámen z paroží a další předměty z kostí, jejichž účel teprve musí archeologové zjistit.
Jen pár centimetrů pod povrchem země, na samém kraji zkoumané lokality pak na badatele čekalo překvapení v podobě keramické nádoby. Ta dokonce nepatřila do období Velké Moravy.
„Osídlení Pohanska je starší, bylo i v období před nástupem křesťanství. Do této éry patří nalezená nádoba. Měla zdobení pražského typu, což pro nás znamená šesté až sedmé století,“ upřesnil Macháček.
Archeologové odkrývají další část předhradí Pohanska.
Pohansko archeologové zkoumají již pětapadesát let. Za tu dobu ale intenzivním výzkumem odkryli jen kus hradiště, jeho nemalá část ještě ukrývá svá tajemství. Před pěti lety pak v předhradí, v místě, kde později nechali Lichtenštejnové zřídit seník, objevili zdivo a základy druhého kostela v podobě rotundy.
Od té doby zkoumají tuto část. Mimo jiné našli i hroby, ukazující, že naši předkové neumírali jen přirozeným způsobem, ale i jako oběti střetů.
