Archeologové chtějí v Plzni nalézt stopy po americké vojenské nemocnici

Některým Plzeňanům tehdy zachránila život. „Fungovala od květnového osvobození města až do září,“ sdělil Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie na Filozofické fakultě ZČU.

„Už neplnila až tak svou primární funkci, tedy léčit vojáky zraněné v boji. Ale měla ohromnou roli pro Plzeň, protože tam poskytovali lékařskou péči místním, měli penicilin, zachraňovali životy,“ konstatoval Vařeka.

Doplnil, že to byla nejznámější americká nemocnice u nás. „A nebyla nijak malá – působilo v ní kolem tří set vojáků včetně asi čtyřiceti lékařů a stejného počtu zdravotních sester,“ uvedl.

Oficiálně a symbolicky začne archeologický výzkum 1. května. „První fáze bude neinvazivní, za pomoci geofyzikálního průzkumu,“ vysvětlil Vařeka.

„Georadarem, který jezdí po ploše a měří anomálie, se pokusíme nalézt třeba odpadní jímky nebo odvodňovací stružky vykopané kolem stanů. A pokud to přinese nějaké výsledky, dojde řada na malé sondy – ty ověří, co je pod zemí,“ popsal.

Problém je se samotnou lokalizací areálu někdejší polní nemocnice. „Velkou část plochy, možná až devadesát procent, pravděpodobně překrývají později vybudované tenisové kurty,“ upozornil archeolog.

Přesné místo se výzkumníci pokusí identifikovat ze vzpomínek pamětníků, které jsou zachycené kupříkladu ve sbornících Západočeského muzea. „Existují snímky Plzně pořízené amerických letectvem, ale ty vznikly ještě před osvobozením, pořizovali je kvůli bombardování. Z doby, kdy tam nemocnice už stála, od Američanů žádné fotky nemáme,“ poznamenal Vařeka.

První snímky pořídila až v roce 1946 československá armáda při snímkování Plzně a jejího okolí. „Jsou na nich ale ještě vidět vydupané plochy, stopy v podobě takzvaných vegetačních příznaků, otisky míst, kde stávaly stany,“ oznámil Vařeka.

Veřejnost si bude moci na místě promluvit s archeologickým týmem v rámci Slavností svobody. „Pokud se skutečně podaří pozůstatky nemocnice zachytit a lokalizovat, finálním cílem je vytvořit virtuální rekonstrukci celého areálu. Ta by pak byla na místě dostupná za pomoci QR kódu,“ přislíbil Vařeka.

Archeologové na Plzeňsku hledají i jiné stopy války. „Zkoumáme pozůstatky protiletadlové obrany Plzně, takzvaného flaku. V prstenci okolo města bylo rozmístěných dvacet baterií, některé pozice se zachovaly ve velmi dobrém stavu,“ připomněl Vařeka.

Zmíněné výzkumy spadají pod větší projekt nazvaný Zdivočelá země – Západočeská univerzita na něm spolupracuje s Akademií věd ČR a Univerzitou Karlovou.

„V plánu je například mapování pracovních táborů na Jáchymovsku,“ řekla Novinkám Lenka Starková, vedoucí nově zřízeného centra digitální archeologie na Filozofické fakultě ZČU. To disponuje moderními přístroji za více než dvanáct milionů korun, nechybí měřič GPS, bezpilotní křídlo nebo laserové skenery.