Článek
„V letošní sezoně bych vypíchl tři objevy. První – kamenné nástroje, které mohou být až milion let staré. Na druhém místě neolitická hrobka, ve které je pohřbeno velké množství lidí. A třetí – objev velkého množství skalních rytin,“ uvádí vedoucí expedice Roman Garba z Archeologického ústavu v rozhovoru pro AV ČR.
„V Ománu je krásně vidět heslo, že je stále co objevovat. Člověk se tam může cítit jako Indiana Jones (postava filmového archeologa),“ dodává Garba.
Expedice nazvané ARDUQ se zúčastnilo celkem 21 archeologů, kteří v Ománu pracovali na dvou různých místech. Výzkumu, který probíhal pod záštitou ománského ministerstva kultury a turistiky, se účastnili vědci z deseti zemí světa – kromě Česka a Ománu také z USA, Velké Británie, Ukrajiny, Íránu, Itálie, Slovenska, Rakouska a Francie.
Archeologický výzkum v trase dálnice D6 prokázal husté pravěké osídlení
Projekt je unikátní z více důvodů. Odehrává se na více místech, prostupuje několika vědeckými disciplínami, navíc těží ze strategické polohy Ománu. Tímto místem totiž migrovali první lidé z Afriky do celého světa a lze tady tak studovat celou historii lidstva přes všechna období.
Dva úspěšné expediční týmy
První expediční tým působil na jihu země v provincii Zufár na hranicích se Saúdskou Arábií a Jemenem a výzkum prováděl v oblasti velké písečné pouště Rub al-Chálí mezi dunami.
Vědci tohoto týmu se soustředili na nálezy pocházející z období první migrace člověka z Afriky, jakými jsou například objevené pěstní klíny staré 300 tisíc až 1,3 milionu let.
- Rub al-Chálí je největší souvislou písečnou pouští na Zemi, jak uvádí např. americký vesmírný úřad NASA. Rozkládá se v jižní třetině Arabského poloostrova na území Saúdské Arábie, Ománu, Spojených arabských emirátů a Jemenu.
„Výzkum kamenných nástrojů z období starší doby kamenné v jižním Ománu umožní mapovat postupné šíření osídlení z Afriky do Eurasie, kdy Arábie sloužila jako přirozený migrační koridor,“ říká vedoucí terénních prací v Zufáru Jeffrey Rose z Ronin Institute v USA.
Nálezy archeologům poskytnou také cenné informace týkající se rozšíření moderního člověka, známého jako Homo sapiens, z Afriky.
Mezi až 300 metrů vysokými dunami objevili členové expedice také skořápky vyhynulých pštrosů a staré koryto řeky z období, kdy bylo v Arábii výrazně vlhčí podnebí. V regionu archeologové zkoumali také dva tisíce let staré rituální kamenné monumenty zvané trility, díky kterým mohou sledovat migraci starověkých komunit v jižní Arábii.
Druhý tým se pohyboval v oblasti středního Ománu a zaměřoval se na mladší nálezy, tedy skalní rytiny, trility nebo neolitickou hrobku datovanou do období pět tisíc až 4,6 tisíce let před naším letopočtem.
Nedaleko zmíněné hrobky objevil italsko-francouzský tým jedinečné kolekce skalních rytin rozprostírajících se na celkem 49 skalních blocích.
„To, co zde nacházíme, je unikátní v kontextu celé jižní Arábie. Izotopové analýzy kostí, zubů a mušlí nám pomohou zjistit více o stravě, přírodním prostředí a migracích pohřbené populace,“ vysvětluje další vedoucí expedice Alžběta Danielisová z ARÚ AV ČR.
K datování nálezů, které významně přispívá právě ke sledování migrace v tomto regionu, používali archeologové speciální metody.
„Radiouhlíkové datování a datování pomocí kosmogenních radionuklidů provádíme ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR, který nově zprovoznil první hmotnostní urychlovačový spektrometr (AMS) v ČR,“ doplňuje Garba.
Do Ománu se mezinárodní expedice plánuje vracet ještě asi pět let. Ačkoliv nálezy zůstávají majetkem této země, pro český tým jsou důležitá získaná data.
Čeští archeologové objevili v Egyptě hrobku hodnostáře
Oceněný projekt
Ománský výzkum je součástí širšího antropologického projektu Viktora Černého z ARÚ AV ČR. Projekt zabývající se biokulturními interakcemi populací a jejich adaptací na klimatické změny obdržel v roce 2022 Akademickou prémii AV ČR. Tuto finanční podporu uděluje akademie špičkovým mezinárodním výzkumům a uznávaným vědeckým osobnostem.
„Zjištěné kontakty afrických a arabských archeologických kultur charakterizují mobilitu populací anatomicky moderního člověka. Bude zajímavé tyto poznatky konfrontovat také s genetickou diverzitou obou uvedených regionů a vytvořit ucelenější pohled na utváření soudobé jihoarabské společnosti,“ dodává Černý.
Expedici v Ománu je možné sledovat na twitterovém účtu nebo na YouTube kanálu akademie, kde je o výzkumu ve středním Ománu vysílán dokumentární cyklus zvaný Zvěd.