Hlavní obsah

Aprílová vulkanická erupce na Islandu vědce překvapila, připravují se na další

3:29
3:29

Poslechněte si tento článek

Poslední z vulkanických erupcí na Islandu vědce překvapila. S obavami očekávali na jihu poloostrova Reykjanes u městečka Grindavík, které je vzdáleno 50 kilometrů od islandského hlavního města Reykjavík, přívaly lávy. Místo toho šlo o nejmírnější erupci od roku 2021, kdy se vulkán pod poloostrovem probudil k životu. Problémy tím ale neskončily.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Profesor Lukáš Krmíček se vzorkem lávy u Grindavíku na Islandu

Článek

„Za uplynulé čtyři roky jsme zaznamenali osm vulkanických erupcí, přičemž ta poslední z nich byla nejmírnější a trvala pouze šest hodin. Protože se stala 1. dubna a zaskočila nás svým průběhem, lze jí říkat aprílová,“ řekl Novinkám vulkanolog Lukáš Krmíček působící v Brně na Masarykově univerzitě i na Vysokém učení technickém.

S islandskými kolegy situaci v oblasti dlouhodobě monitoruje. Tým se snaží předpovídat další vulkanické reakce.

Vulkanické systémy jsou propojeny

Grindavík byl v prosinci 2023 kvůli bouřlivé reakci vulkanického systému Svartsengi vyklizen. V nejbližších letech se do něj jeho obyvatelé nevrátí.

Láva ohrožovala i nedaleké termální lázně Modrá laguna, kam míří obvykle těsně před odletem z Islandu tisíce turistů z celého světa. Láva při erupci v listopadu 2024 zalila jeho parkoviště. Komplex před ní zatím v době vulkanické činnosti úspěšně chrání valy. Lázně jsou v provozu, i když s provizorním parkováním.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Láva, která v listopadu loňského roku přehradila cestu do termálních lázní Modrá laguna na Islandu.

Pod poloostrovem Reykjanes je hned několik vulkanických systémů. Profesor Krmíček u nich zkoumá složení lávy - je v podstatě totožné. I díky tomu se zjistilo, že jsou tyto systémy napájeny společným zdrojem magmatu v hloubce asi deseti kilometrů.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Skleník u Grindavíku zničený zemětřesením souvisejícím s vulkanickou činností

Každý ze systémů má pak v hloubce čtyř až pěti kilometrů svůj magmatický krb, z něhož magma vytéká na povrch. Neprýští z klasických kuželovitých sopek, ale z prasklin dlouhých stovky metrů.

Problémy se nemusí vyhnout ani Reykjavíku

Zjištění, že jsou vulkanické systémy pod poloostrovem propojeny, je podle Krmíčka klíčové. Vyplývá z toho, že klid v systému Svartsengi u Grindavíku, kde vulkán není schopen vytlačit magma na povrch v tak hojném množství jako kdysi, neznamená, že se potíže neobjeví jinde.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Profesor Krmíček při ochlazování nejmladší islandské lávy

Vědci se obávají vulkanické činnosti systému Krísuvík, kde se zvyšuje seizmická aktivita. Leží u silnice spojující Reykjavík a Keflavík s jeho mezinárodním letištěm, kterým na Island ročně přijíždí přes dva miliony turistů. Erupce v této oblasti by mohla ohrozit i jih hlavního města.

Foto: archiv Lukáše Krmíčka

Lukáš Krmíček se svou knihou, která mapuje jeho práci vulkanologa.

„Víme, že magmatické krby se v podzemí plní, a rozhodně letos lze očekávat ještě další vulkanickou činnost na Islandu. Nelze říct, zda to bude v poklidném duchu jako 1. dubna, nebo bude nutné stavění bariér těžkou technikou kvůli velkému množství přitékající lávy. Činnost vulkánu je jen těžko předvídatelná,“ doplnil odborník.

Krmíček svoji činnost vulkanologa shrnul ve své nedávno vydané knize Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu.

Výběr článků

Načítám