Antarktida taje českým vědcům před očima

„Je to neutěšený pohled. Vše bohužel nasvědčuje tomu, že se klimatickou změnu nepodaří nejen zastavil, ale ani přibrzdit. Když si vybavím, jak to vypadalo u stanice kdysi, a když vidím, jak to vypadá teď, jsem z toho smutný,“ řekl Novinkám vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Změny v polární krajině, které byly dříve patrné za zhruba sto let, jsou nyní vidět za jednu generaci.

Výzkumníci sice oceňují, že se země Evropské unie (EU) snaží snižovat množství vytvářených skleníkových plynů, urychlujících klimatickou změnu a oteplení, na druhé straně se na jejich celosvětové tvorbě podílejí jen asi osmi procenty.

„Pokud se nedomluví na jejich snižování země jako USA, Čína a Indie a státy Latinské Ameriky, což se asi nestane, bude se Antarktida měnit dál. Nezbude nám nic jiného než se s tím smířit a tuto změnu mapovat,“ zdůraznil Nývlt.

Mendelovu stanici vybudovala v roce 2007 brněnská Masarykova univerzita na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova. Dříve na něm výzkumníci jen kempovali.

Záměrně pro stanici vybrali nejvíce odledněnou oblast kontinentu, kde jsou změny nejvíce viditelné.

Jejich seznam je poměrně dlouhý. Okraje ledovců vlivem oteplování ustupují a zmenšují se. Dříve byly bílé, nicméně nyní jsou jejich vrcholky stále více tmavé, a to kvůli nečistotám, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí kontinentu. Urychluje to tání – čistý, tedy bílý ledovec, totiž odráží až 95 procent slunečního světla, zatímco znečistěný, tedy zčásti ztmavlý, jen zhruba 20 procent. Znečištění je patrné od roku 2016. K tomu se nabalují další změny.

Důležité je, že teploty jdou nahoru. Dříve byla průměrná roční teplota u stanice minus 6,5 stupně, nyní se pohybuje okolo minus 4 stupňů Celsia. Za dvě dekády se zdvojnásobil počet dní s teplotou nad nulou. Roky 2022 a 2023 byly nejteplejší. Teprve se uvidí se, jak na tom bude letošní rok.

Prodlužuje se antarktické léto, které panuje na jihu v době, kdy je v České republice zima. Sněhová pole pokrývala krajinu ještě v listopadu či v prosinci. Touto dobou ale už bývají pryč.

„Protože léto začíná dříve, krajina vysychá. Kdysi zeleně zářící mechoviště jsou teď v únoru hnědá, protože jsou suchá,“ vysvětlil Nývlt. Mění se permafrost, tedy hloubka zamrzlé půdy. Dříve v létě rozmrzala do hloubky zhruba 70 centimetrů, nyní rozmrzá až do hloubky 110 centimetrů.

Na Mendelově stanici za dobu její existence pobývalo přes 150 výzkumníků ze zhruba 50 vědeckých oborů.

„Samozřejmě, že snahy o brzdění klimatické změny mají smysl, jen se obáváme, že Evropa je zatím v této oblasti osamoceným bojovníkem. Její snahy o změnu jsou chvályhodné, ale asi to, co dělá, prostě nebude stačit,“ uzavřel Nývlt.