Ani den hájení. Nová šéfka školství bude mít co hasit

V první řadě musí stabilizovat chod ministerstva, ujasnit podobu maturity a uklidnit Evropskou komisi, že české školství nechce pokračovat v selekci žáků s fyzickým či sociálním handicapem. To vše ve vražedných termínech.

„Od 1. července začíná platit služební zákon. To znamená, že pokud odešli lidé, kteří jsou tam potřeba, tak je vlastně jen krátká doba na to dostat je zpět. Pak to služební zákon uzavře a bude to celkově komplikovanější,“ řekl Právu Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která situaci ve školství dlouhodobě mapuje.

Jako další žhavou patálii uvedl zákon o maturitách, který je má více centralizovat a leží už ve Sněmovně. Od roku 2017 se mají slohové práce opět hodnotit státními hodnotiteli. Před třemi lety to vyvolalo mezi studenty vášně a objevily se pochyby, zda lze slohy hodnotit objektivně.

Od roku 2019 má být povinná maturita z matematiky a z cizího jazyka. Nyní je povinná jen čeština a mezi ostatními dvěma kategoriemi si musí student vybrat jednu. Jenže z matematiky, kterou si studenti nyní vybírají dobrovolně, propadá čtvrtina těch maturantů, kteří si předmět zvolili. A povinný cizí jazyk také může některým dělat problémy.

„Pokud se nic neudělá, tak za čtyři roky propadne u maturity nejméně 35 procent maturantů. Odhad se pohybuje mezi 48 až 50 procenty. Pak se těžko bude někdo tvářit, že je to problém líných studentů. Bude to problém buď na straně výuky, nebo na straně ověřování,“ uvedl Feřtek.

Horkou půdu pod nohama bude mít ministr i v oblasti inkluze ve vzdělávání. Nová úprava umožňuje školám žádat o víc peněz pro zařazování problémových žáků do běžných tříd, třeba by si mohly zaplatit asistenty. Ale na to musí resort sehnat peníze navíc.

Evropské komisi zastupované Věrou Jourovou se však nelíbí, jak to resort řeší.

„Nápad, že nebudeme mít praktické školy, ale praktické třídy, Evropskou komisi rozpálil doběla. A tak chtějí vidět praktické výsledky, a to do začátku září. Konstatují, že systém je u nás selekční, přijali jsme rozumný zákon, ale výsledky nejsou vidět,“ popsal Feřtek.

A pak jsou tu další mety. O posílení postavení učitele se vždy hovoří jako o první prioritě, od níž se odvíjí vše ostatní. Stále častěji zaznívá ze škol nářek nad poklesem vzdělanosti dětí, přičemž kritika jde na hlavu učitelů z předchozího stupně. Odborníci ale tvrdí, že učitelé musí změnit svůj přístup k výuce.

Jenže platy a jejich růst nejsou příliš motivační, systém ani není lákavý pro schopné mladé lidi. Hodně nadějí se tedy vkládalo do nového kariérního řádu, jenže ten zřejmě také není příliš šťastně nastaven. Kariérní postup se v něm podmiňuje vzděláváním. První dva jsou povinné, na třetí a poslední čtvrtý dosáhne asi pětina.

Pokud se bude zavádět, mělo by to jít ruku v ruce s definováním standardu učitele, který určí, co má umět a jaké mají být jeho dovednosti. K tomu se ale váže také změna financování škol.

Pokud se bude zavádět, mělo by to jít ruku v ruce s definováním standardu učitele, který určí, co má umět a jaké mají být jeho dovednosti. K tomu se ale váže také změna financování škol.

Ty nyní dostávají peníze podle počtu žáků, což vede školy na všech úrovních přijímat žáky bez rozdílu. Na některých základních a středních školách jsou pak přeplněné třídy a učitel nestíhá věnovat se všem, jiné zejí prázdnotou a potýkají se s existenčními problémy, ač jsou v regionu zapotřebí.

Vysoké školy zase daný systém motivuje přijímat co nejvyšší počet studentů, kterých se pak v průběhu studia zbavují. V horším případě nechají vystudovat i lajdáky.

Jenže jak systém financování vylepšit, není vůbec jasné a pokud toto všechno dohromady má ministr stihnout do dvou let, pak je větší nebezpečí, že se někde stane chyba.

Velkým zásahem do vzdělávání by bylo zavedení povinných jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Výsledkem by zřejmě bylo, že více dětí bude odcházet na učiliště. Jenže právě jejich absolventi mají nejvyšší nezaměstnanost. A učiliště jsou často terčem kritiky, že nejdou s dobou.

Jednotné přijímačky spustil Chládek letos jen na zkoušku a nakonec připustil, že povinné nebudou. Ředitelé prý budou mít nadále u přijímacího řízení poslední slovo a státní test nebude rozhodující. Ale opět bude záležet na finálním provedení.

Aktuálně mají poslanci na stole nový vysokoškolský zákon, který se léta nepodařilo prosadit, a to většinou kvůli odporu akademiků. Nynější podoba vznikala ve spolupráci s nimi, ale hned při prvním jednání ve Sněmovně se objevilo dost kritických ohlasů a je otázkou, zda ve finální verzi bude přijatelný pro všechny.

Koaliční smlouva rovněž počítá se zavedením posledního předškolního roku jako povinného. Opatření má zajistit, aby do školek chodily děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, a připravit je na školu, aby pak nezůstávaly pozadu hned na začátku školy. Jedná se o malé procento dětí, ale jak ukázal poslední průzkum v sociálně vyloučených lokalitách, jeden rok nemusí stačit.