Článek
„Přibližně 60 procent zemí v indexu dosáhlo nižšího skóre než v loňském roce. Nejlepší angličtinu mají Nizozemci, s nejvyšším skóre 636 bodů, což signalizuje vynikající znalosti jazyka. Na konci žebříčku se nachází Jemen se skóre 394. Česká republika si drží vysokou odbornost a oproti loňsku si polepšila o jednu příčku, na 25. pozici s 567 body,“ stojí ve zprávě EF, jejíž testování využívají školy, firmy, vládní instituce i jednotlivci.
Druhé místo v žebříčku zaujali Norové, za nimi se umístil Singapur, Švédsko a Chorvatsko. Srovnatelné výsledky s ČR měly Filipíny, Litva, Srbsko, Malajsie či Surinam. Slovensko pak obsadilo 18. příčku.
Angličtina jako samozřejmost?
V EU byl patrný větší pokles v angličtině než v ostatních zemích Evropy. V zemích sedmadvacítky šlo v průměru o pokles o 13 bodů, zatímco ve státech mimo EU to bylo jen o dva body. Mírný pokles se týkal i zemí s tradičně vysokou znalostí angličtiny.
Cermat poupravil vyjádření ohledně přijímačkových testů z angličtiny. Rozhodnout chce co nejdříve
Podle Sabiny Wyrobové z české pobočky Education First je v mnoha státech úroveň angličtiny tak vysoká, že je brána za samozřejmost.
„Angličtina ve vašem životopise už nevypadá tak atraktivně jako dříve. Tlak na znalost angličtiny se tedy posunul i na další jazyky, jako jsou francouzština, španělština nebo němčina, které přidávají značnou konkurenceschopnost na místním trhu práce,“ uvedla.
Rovněž zvýšené životní náklady spojené s inflací se podle ní mohly podílet na tom, že lidé na jazykových kurzech šetří.
„Dalším významným faktorem, který je třeba zvážit, je masové rozšíření umělé inteligence, aplikací s automatickou korekcí a živých překladačů, což může vést k tomu, že lidé nevidí vlastní znalost angličtiny jako tak důležitou, protože jim v mnohém práci usnadňuje technologie,“ dodává Wyrobová.