Článek
Autoři studie vycházejí z porovnání výsledků stejných testů z češtiny a matematiky pro páťáky, které vyplnili žáci ještě před pandemií v roce 2020, a poté jejich nástupci na jaře roku 2021 po otevření škol.
Do testování se zapojilo 88 stejných škol, přičemž první testy vyplnilo 2207 dětí a ty následující 2234.
Zhoršilo se 60 procent škol v češtině a 69 procent škol v matematice.
Podle sociologa Daniela Prokopa byly výsledky páťáků letos v květnu lepší či mírně horší než u žáků pátých tříd loni v únoru, přičemž normálně by se v pozdějším období školního roku měly zlepšovat. Stagnace a zaostání školáků v meziročním srovnání podle sociologa naznačuje, že při výuce na dálku zůstali zhruba tři měsíce pozadu.
„Průměrný žák z letošního testování (po očištění vlivu odlišného termínu) se zhoršil o 15 až 17 percentilních bodů. Stagnace a zaostání naznačuje, že žáci ztratili zhruba tři měsíce učení. Detailnější analýza ukazuje, že se zhoršilo 60 procent škol v češtině a 69 procent škol v matematice,“ uvádějí autoři studie.
Velké mezery mají desetitisíce žáků, plošnému zavírání škol je třeba zabránit, tvrdí inspekce
Analýza rovněž potvrdila, že pandemie ještě více rozevřela nůžky mezi dětmi s „lepším“ a „horším“ rodinným zázemím.
V případě škol s podprůměrnými výsledky v roce 2020, které navštěvuje více dětí s vysokoškolský vzdělanými rodiči, se výsledky testů v roce 2021 zhoršily méně než u škol, kam chodí spíše děti rodičů s nižším vzděláním.
Děti vysokoškoláků nepropadly jako ostatní
„Výsledky ukazují, že slabší žáci se vzdělanějšími rodiči mohli profitovat z domácího prostředí a účasti rodičů na jejich vzdělávání. Jejich výsledky neklesly tolik. Zato školy, kde je více dětí s nízkým socioekonomickým statusem a horšími výsledky, zaostaly výrazně. Jelikož již před pandemií měly tyto školy nízké výsledky, je u nich vysoké riziko dalšího zaostávání a vzdělávací neúspěšnosti,“ zmínil Václav Korbel z PAQ Research.
Plaga: Hlavně hned od září nešílet s doháněním učiva
Podle studie jsou však v úhrnu dopady táhlé distanční výuky nižší, než očekávaly některé zahraniční průzkumy zkraje pandemie. Například v Nizozemí tehdy naměřili skoro nulovou efektivitu distanční výuky. Autoři studie také připomínají, že školy už mohly za dobu prezenční výuky leccos dohnat.
Právě na opakování apelovalo ministerstvo školství před začátkem školního roku. Nutno také dodat, že během distanční výuky ministerstvo školství žádalo školy, aby se zaměřovaly hlavně na nejdůležitější předměty, mezi něž čeština a matematika patří. Je tedy pak otázkou, jak na tom jsou děti plošně v ostatních předmětech.
Školy dostávají peníze na doučování. Učni a gymnazisté zájem příliš nemají
Podle autorů studie lze ztráty nahradit a ocenili program MŠMT Národní plán doučování, který cílí především na děti s četnějšími absencemi a horším prospěchem. Doporučili, aby se výsledky ve vzdělávání měřily ve větším množství, aby byly patrné i lokální rozdíly, na které by se pak dala lépe zaměřit pozornost.
„Podle našich výsledků by další prostředky měly cílit přímo na školy s nejnižším socioekonomickým statusem a horšími výsledky,“ dodali.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
