Analýza: Nejlépe jsou mladí vysokoškoláci placeni v IT, nejhůř ve školkách

Nejlépe placenými mladými vysokoškoláky byli podle analýzy především odborníci v oblasti informačních technologií, strojní inženýři, specialisté v účetnictví a bankovnictví, ale například i lékárníci. Nejhůře placenými profesemi potom byli především učitelé, pracovníci zabývající se výzkumnou činností v biologii a v neposlední řadě i lékaři.

Z dat ISPV dále vyplývá, že téměř čtyři procenta mladých vysokoškoláků zastávala vedoucí pozici. Jejich střední hrubá měsíční mzda se v roce 2009 pohybovala pod hranicí 40 000 Kč. Například vedoucí pracovníci v bankách však hranici 40 000 přesáhli a měsíčně si domů před zdaněním odnášeli necelých 46 000 korun.

Celkově dosahuje hrubá mzda vysokoškoláků do 30 let věku ve srovnání s jejich staršími kolegy zhruba čtyřpětinové výše. Z tohoto hlediska jsou na tom nejhůře mladí lékaři, u kterých měsíční mzda dosahuje pouhých 60 procent mezd starších kolegů. Nejlépe na tom byli pracovníci v oblasti skladového hospodářství, kteří měsíčně pobírali dokonce o šest procent vyšší mzdy než starší kolegové.

Analýza společnosti Trexima se kromě hrubé mzdy soustředila i na výši mimořádných odměn. Nejvíce si takto v roce 2009 přilepšili mladí matematici, jejichž medián odměn dosáhl 95 245 korun. Nejnižší odměny brali vysokoškoláci, kteří pracovali z různých důvodů jako prodavači - necelé dva tisíce korun.

Z běžných pozic zastávaných vysokoškoláky byly nejnižší odměny u finančních zprostředkovatelů, a to 4426 Kč. Oproti tomu pojišťovací agenti, kteří vykonávají podobný typ práce, dostávali odměny ve výši 59 358 Kč. "Tento rozdíl však mohl být způsoben i rozdílným vývojem finančního trhu a trhu s pojištěním během roku 2009, což můžeme přičítat i ekonomické krizi," uvedli autoři analýzy.