Článek
Embryonální buňky se mohou přeměnit v buňky kteréhokoli lidského orgánu, a proto se staly těžištěm výzkumu zaměřeného na terapii dosud neléčitelných chorob nebo těžkých poranění. Zatím se ale nepodařilo vytvořit takové, které by měly specifickou DNA daného pacienta. Příjemce tak může darovaný orgán, vypěstovaný z cizích embryonálních buněk, odmítnout tak, jak se to občas děje v případě transplantátů.
Tým amerických vědců vedený Dieterem Eglim a Scottem Nogglem z New Yorku se nyní pokusil prokázat, že k tvorbě embryonálních kmenových buněk je možné použít klonovací metodu zvanou SCNT. Jde o přesun buněčného jádra a jeho genetického materiálu z jedné buňky do jiné. Nově získané buňky, které mají stejnou DNA, by pak bylo možné bezpečně využívat při další léčbě.
Metoda SCNT se dosud používala při klasickém klonování, kdy se jádro jedné buňky nahradilo jádrem buňky dárcovské. Nikomu se ale zatím nepodařilo tyto buňky přivést k dalšímu růstu a dělení. Tým amerických vědců ponechal v první buňce původní genetický materiál a přidal k němu jádro z druhé buňky. Vzorek překvapivě prospíval a vyrostlo embryo o 80 až 100 buňkách.
Etické spory
Metoda podle agentury Reuters může narazit na protesty odpůrců klonování, zejména pokusů na lidských organismech. V nynější fázi výzkumu ji navíc nelze prakticky použít.
Na etické problémy kromě toho naráží už samo využívání embryonálních kmenových buněk, proti němuž hlasitě protestují americké konzervativní kruhy. Tyto buňky se získávají z embryí starých jen několik dní, jejich zdrojem jsou většinou porodnické kliniky.