Článek
Parkerova solární sonda byla do středu naší Sluneční soustavy vyslána v roce 2018. Kolem Slunce již prolétla asi 21krát a pokaždé v o něco kratší vzdálenosti. A nyní v úplně nejkratší.
Pokud by Slunce a Zemi dělil pouhý metr, prolétla sonda v blízkosti naší hvězdy ve vzdálenosti 4 cm.
K povrchu Slunce se v okamžiku největšího přiblížení sonda dostala na vzdálenost asi 6,1 milionu kilometrů, překonala tím své vlastní rekordně blízké průlety. Jak připomíná list The Guardian, mělo k tomu na Štědrý den dojít ve 12:53 SEČ. (Kupříkladu primárně evropská sonda Solar Orbiter se dostala „pouze“ na vzdálenost cca 42 milionů km od slunečního povrchu.)
Parker Solar Probe has made history.
— NASA Sun & Space (@NASASun) December 27, 2024
After seven days of silence, Parker has resumed communication with Earth, confirming it's healthy after soaring just 3.8 million miles from the solar surface — the closest a human-made object has ever been to a star.https://t.co/YgLBDsRlGy pic.twitter.com/UMCNq0BzhA
„Z Londýna do New Yorku za 30 sekund“
Podle webových stránek NASA se Parkerova sluneční sonda pohybovala rychlostí zhruba 692 tisíc kilometrů v hodině a byla vystavena teplotám kolem 980 stupňů Celsia. Chráněna přitom byla 11,5 centimetru silným štítem z uhlíkového kompozitu, i tak ale bylo cílem proletět v blízkosti Slunce co nejrychleji.
Letos na Štědrý den se sonda Parker Solar Probe „dotkne“ Slunce
Signál z aparátu vědci zaznamenali v pátek v 6:00 SEČ po několikadenní pauze, během níž signál neměli, zatímco stroj prolétal oblastí s velmi vysokými teplotami. Podle NASA je sonda už mimo nebezpečí a funguje standardně.
Vědkyně NASA Nicola Foxová v této souvislosti řekla zpravodajské stanici BBC, že sonda letěla v blízkosti Slunce takovou rychlostí, že by při stejné rychlosti let z Londýna do New Yorku trval pouhých 30 sekund.
Zároveň poznamenala, že pokud by Slunce a Zemi dělil pouhý metr, prolétla sonda v blízkosti naší hvězdy ve vzdálenosti čtyř centimetrů.
Sluneční sonda NASA je nejrychlejším lidmi vytvořeným objektem
Cílem mise, při níž se sonda tento týden v úterý ponořila do vnější atmosféry Slunce, kde čelila extrémním teplotám a silnému záření, je lépe porozumět fungování hvězdy ve středu naší Sluneční soustavy.
„Toto zkoumání Slunce zblízka umožňuje sondě Parker Solar Probe provádět měření, která vědcům pomohou lépe pochopit, jak se hmota v této oblasti zahřívá na miliony stupňů, vystopovat původ slunečního větru a zjistit, jak jsou energetické částice urychlovány na rychlost blízkou rychlosti světla,“ uvedla NASA.
Předpokládá se, že detailnější data z mise sonda pošle na Nový rok.
Parker Solar Probe
Parker Solar Probe je vesmírná sonda NASA navržená k průzkumu Slunce. Je pojmenována po slavném astrofyzikovi Dr. Eugene Parkerovi, který předpověděl existenci slunečního větru. Parker Solar Probe byla vypuštěna dne 12. srpna 2018.
Hlavním cílem sondy je zblízka až přímo zkoumat sluneční korónu, což je vnější vrstva sluneční atmosféry. Jedná se o první loď, která se přiblíží k Slunci na tak krátkou vzdálenost, což umožní přímé pozorování a sběr dat o slunečním větru, magnetických polích a dalších jevech v koróně. Parker Solar Probe byla postavena, aby vydržela extrémní podmínky, jako jsou vysoké teploty a intenzivní sluneční záření.
Sonda již několikrát prolétla blízko Slunce, letos o Vánocích se k němu přiblížila na rekordní vzdálenost 6,1 milionu kilometrů od slunečního povrchu. Tato mise by měla poskytnout klíčová data pro lepší porozumění sluneční aktivitě a vlivu Slunce na okolní prostor a Zemi. Sonda může mj. přispět k lepšímu předpovídání slunečních erupcí, popsání jejich mechanismu a jejich vlivu na vznik slunečního větru. To vše dále ovlivňuje i funkce různých technologických a infrastrukturních systémů na Zemi, zejména komunikačních systémů a energetiky.
V letech 2024 a 2025 mise vrcholí. Další gravitační manévry sondy kolem Venuše, které by mohly ještě více snížit perihélium (přísluní) její dráhy kolem Slunce, se už neuskuteční. Přesto příští rok vykoná sonda ještě další čtyři podobně blízké průlety sluneční korónou, při nichž patrně v podstatě vyrovná rekord, kterého sama dosáhla 24. prosince 2024.
Zaletět ještě blíž k Slunci by bylo také už příliš riskantní; štít sondy by už nemusel dokázat dostatečně chladit přístroje umístěné za ním.
Z indického kosmodromu odstartoval systém družic pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce
